Představte si budovu, která není jen energeticky úsporná, ale dokáže se přizpůsobit změnám klimatu, snižuje svou uhlíkovou stopu a její konstrukční prvky lze znovu použít místo demolice. Sci-fi? Možná zatím.

Na konci března uspořádal Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) společně s Ministerstvem zemědělství semináře Bohémské dohody pro Česko, které měly za cíl podpořit tuzemskou implementaci cirkulární ekonomiky.

Nové technologie, ekologické trendy i chytré budovy přinášejí do stavebnictví nebývalý rozvoj. Zároveň však kladou nové nároky na požární bezpečnost. František Kregl, uznávaný expert na požární bezpečnost s více než třicetiletou praxí, upozorňuje na slabá místa systému – podceňovanou údržbu, zastaralé normy a nedostatečnou komunikaci napříč obory. 

Tomáš Měřínský, jednatel společností KONSTRUKCE Media a Sekurkon, se dlouhodobě věnuje podpoře technických oborů v České republice. Ve svých aktivitách se zaměřuje na propojení průmyslu a vzdělávání, organizuje odborné konference a hledá cesty, jak motivovat mladou generaci k technickému vzdělání.

Nová rubrika NA ROVINU, ve které čelní představitelé stavebnictví odpovídají na stejné otázky. Tentorát přijal naši výzvu Martin Chrastil generální ředitel a předseda představenstva SUDOP PRAHA.

Můžete stát opodál, kritizovat a čekat, že změna přijde sama. Nebo zvednete hozenou rukavici a pustíte se do toho. Na úkor vlastního osobního času a zadarmo, protože vám to jednoduše není jedno.

Využívání dřeva jako konstrukčního materiálu nabírá v rezidenční výstavbě na popularitě. Jaký je však pohled českých developerů na potenciál dřevostaveb v průmyslovém sektoru? Oslovili jsme zástupce společnosti Panattoni, lídra na trhu průmyslových nemovitostí, investiční skupiny Progresus, která působí v oblasti industriálního a rezidenčního developmentu, a společnosti CTP, jednoho z největších evropských developerů průmyslových a logistických parků.

Jako čerstvý absolvent oboru konstrukce a statika staveb jsem před čtvrtstoletím s nadšením nastoupil do svého prvního zaměstnání a začal pracovat na prvních projektech. Tehdy jsem ještě nevnímal nutnost specializace v oboru stavebních konstrukcí.

Za jednu z nejkrásnějších dřevostaveb současnosti považuje novou víceúčelovou halu švédského Národního muzea vědy a techniky. Tvrdí, že kdyby se mu podařilo navrhnout podobnou samonosnou dřevěnou mřížovou skořepinovou konstrukci, mohl by už do konce života odpočívat.

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze (UCEEB) se výrazně podílí na výzkumu a rozvoji výškových dřevostaveb v České republice. Jak může připravovaná změna požárních předpisů změnit jejich výstavbu? Jsme připraveni na realizaci unikátních projektů, nebo nás čeká ještě dlouhá cesta?