Mapovali jsme, jak vnímají Zelenou dohodu neboli Green Deal zástupci důležitých firem českého stavebnictví. Ptali jsme se zhotovitelů, developerů, architektů i investorů na stejnou otázku: 

Český národ je národ poutníků za věžemi, po Česku jich je rozsetých 330. Martin Rajniš jich má na svědomí něco přes 10. Pro architekta jsou důkazem toho, že s minimem materiálu lze vzdorovat extrémním silám. A co Rajniš dělá, když propadá skepsi? Otevře prováděčku Eiffelovy věže. 

Autor obchodního domu Máj či OC Smíchov, architekt Martin Rajniš, je už dvě desítky let jedním z největších propagátorů udržitelného stavebnictví. Aniž by o tom věděl. Tenkrát se tomu tak neříkalo. Dobrá architektura je podle něj jen ta s božskou jiskrou. 

Stejných 10 otázek určených pro různé vrcholové manažery z oblasti pozemního stavitelství. A jedna putovní navíc, tu předává respondent svému nástupci, na kterého posílá štafetu.

Jan Řežáb, nositel inženýrského titulu v oboru management a ekonomika ve stavebnictví, se před zhruba dvaceti lety rozhodl, že začne stavět domy. Jiné, než bylo do té doby zvykem.

Druhá část rozhovoru s Petrem Paličkou z Penta Real Estate se stále točí hlavně kolem Masaryčky, ale třeba i kolem složité spolupráce s ČSAD nebo Správou železnic. Fasáda je strojařský výrobek, musí sednout na milimetr. Máte na to jeden pokus, říká mimo jiné šéf Penta Real Estate.

Co je klíčem k úspěchu? Petr Palička razií teorii, že nejdůležitější jsou schopní, samostatní a šikovní lidé, na které se můžete spolehnout. Největší síla společnosti Penta Real Estate, které Palička šéfuje, tedy není v penězích, ale v lidech. Aktuálně je vlajkovou lodí Penty Masaryčka. Počet skutečných aktivních odpůrců projektu odhaduje Palička do deseti lidí, naprostá většina obyvatel Masaryčku podporovala.

Štafeta: Václav Hvízdal, jednatel společnosti Pontex, předává štafetu Radku Šímovi formou otázky: Rozepsal jsem se o mostech i architektuře, a proto bych se rád zeptal Ing. arch. Radka Šímy, jak obě profese skloubit, aby primárně inženýrské dílo, jakým most beze sporu je, lahodilo oku i duši.

V druhé části rozhovoru s Jakubem Klaškou, architektem pracujícím v Londýně ve studiu Zaha Hadid Architects, jsme se zaměřili hlavně na Masaryčku. Tvrdí, že je to úžasné území a že se přestavbou neuvěřitelně pozvedne. Má také rád dřevo jako stavební materiál. Chtěl by ho vrátit do měst, kam odjakživa patřilo...

Když Zaha Hadid sestavovala tvůrčí tým pro architektonickou soutěž o podobu území u Masarykova nádraží, jako hlavního architekta jmenovala Jakuba Klašku. Čecha, kterého poznala ve Vídni na univerzitě, kde učila, a jehož roku 2010 přivedla do svého ateliéru v Londýně. A tu soutěž vyhráli.