Bořislavka Centrum – pohled architekta

Bořislavka Centrum – pohled na ulici Kladenská a Liberijská Bořislavka Centrum – pohled na ulici Kladenská a Liberijská

Na základě výsledku mezinárodního architektonického workshopu, ke kterému jsme byli přizváni v roce 2012 společností KKCG Real Estate Group, jsme dostali příležitost podílet se na vybudování multifunkčního centra Bořislavka. Na komplikovaném pozemku, s přímou návazností na vestibul metra Bořislavka, jsme navázali na náš dlouhodobý vývoj urbanistických schémat pro současné město, které by dokázalo evokovat určité kvality veřejného prostoru historického města, současně by splňovalo proměnné nároky na vnitřní prostředí budov a umožňovalo i jejich soudobou, individuální architektonickou formu.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE:

  • Architekt: Jan Aulík, Leoš Horák/ Aulík Fišer architekti, s.r. o.
  • Autorská spolupráce: Jakub Fišer, Jakub Hemzal, Gábina Králová, David Zalabák, Alena Sedláková, Petra Coufal Skalická, Eva Mašková, Jan Dluhoš
  • Spolupráce: Ondřej Černý, Petra Měrková, Oleksandr Nebozhenko, Vojtěch Štamberg, Kristýna Zámostná
  • Návrh stavby: 2012 – 2013
  • Realizace: 2018 – 2021

Nepravidelnou parcelu jsme fraktálně strukturovali nepravidelnými přírodními tvary – krystaly, které jsou posazeny na kontinuální platformu, plynule přecházející do parkových ploch ve východní části lokality. Objemová nepravidelnost zde neznamená nahodilost, geometrie krystalu odpovídá vnitřnímu racionálnímu uspořádání a funkci budovy. Forma umožňuje reagovat na naprosto odlišná prostředí a nivelety okolních ulic a zcela naplňuje principy kancelářské typologie.

Vytvořená specifická objemová struktura má charakter blokové zástavby a přitom je naprosto prostupná, s interakcemi do širšího okolí platformy, které zprostředkuje i dvoupodlažní obchodní pasáž. Cílem naší práce nebyla jen estetika jednotlivých budov (krystalů) a jejich vnitřní racionality, ale především prostředí okolo nich a mezi nimi. Koncept prostupného bloku v tomto případě reaguje na různá měřítka v průběhu ulice Evropské a nabízí širokou diverzitu veřejných prostor.

Stejně tak použití celoskleněných fasád pro nekonvenční tvar budovy nebylo cílem, projevem suverenity kancelářské funkce budov, ale v tomto případě je strukturální zasklení prostředkem k vyjádření čistoty krystalického tvaru potřebného pro specifický způsob blokové kompozice. Komplikovaná technická řešení obvodových plášťů nemají být technickou finesou sama o sobě, ale mají jednoznačně zprostředkovat vnímání celého urbanistického konceptu.

Přestože nechceme duplikovat podrobnějším technickým popisem část příspěvku přikládanou experty obvodových plášťů (MFS Digital CZ, s.r. o.) považujeme za důležité zmínit alespoň základní princip – strukturální prosklené fasády jsou v pravidelnějších plochých částech v systému blokových fasád, ve složitějších, lomených, prostorových částech v systému rastrových fasád. Technický vývoj nejkomplikovanějších nosných prvků fasád byl podrobně studován pomocí brýlí pro virtuální realitu a doplněn maketami tištěnými 3D tiskárnami v měřítku 1 : 1.

Poměrně výjimečnou konstrukcí v opláštění budovy je prosklené zastropení dvorany mezi objekty I. a II. prostorovou ocelovou konstrukcí se zapuštěným instalačním prostorem pro různé technické periferie v dolních pásnicích.

Leoš Horák
Aulík Fišer architekti, s.r.o.

Související články