Zdroj vizualizace: www.borislavka.cz
Úkosy, speciální hrany a špičkové nové technologie. Tak budou vypadat čtyři krystaly nad stanicí metra Bořislavka, kde pomalu dostává tvar nové obchodně-administrativní centrum, které v oblasti mezi Dejvicemi a pražským letištěm na Ruzyni dlouhodobě chybí. „Máme za sebou podkladní betony na celé stavbě a začínáme s prvními svislými konstrukcemi,“ hlásí z Evropské třídy stavbyvedoucí Radek Wolfschütz z divize 6 Metrostavu, která pracuje na výstavbě kompletní železobetonové konstrukce ve sdružení se společností FERI s. r. o.
Na Bořislavce máte na starosti stavbu železobetonové konstrukce, jak práce probíhají?
Složitěji, než je obvyklé, protože stavba je na exponovaném místě a na relativně malém prostoru. Ale podařilo se zkoordinovat práce s kolegy ze Zakládání staveb a postupně jsme na stavbu nastoupili i my. Pokud jde o samotný prostor, když si představíte celé budoucí centrum, máme ho rozdělené na jednotlivé úseky, kam se nalily betony a následně proběhlo armování.
Tedy poměrně standardní železobetonové práce?
Ne úplně. Jednotlivá srdce se zabetonovala s tím, že průběh prací nebyl jednoduchý, protože jsme neměli připravenou celou plochu staveniště, ale jen dílčí úseky. Kolegové ze zemních prací nám nejdříve připravili střední úsek stavby, nicméně na dalších se ještě vrtalo, na jiných těžilo a jinde byl ještě svah. Normálně jdou práce zemařů, zakládání a nás po sobě, ale tady jsme se všichni prolínali. Což vzhledem k prostoru na staveništi není vůbec jednoduché a museli jsme si maximálně vyjít vstříc, aby se práce správně zkoordinovaly.
Jaký je harmonogram prací?
Obecným trendem je urychlování výstavby a platí to i tady. Na Bořislavce se dlouho čekalo na stavební povolení, protože investor (KKCG REAL ESTATE a. s.) ještě řešil připomínky místních obyvatel z občanského sdružení, kterým chtěl vyjít vstříc. A logicky se teď snaží stavbu co nejvíce urychlit. Pokud srovnám stavebnictví teď a před dvaceti lety, dnes je určitě výrazně větší tlak na termíny. Řada termínů se dá stihnout podle původních propočtů, ale nesmí do toho přijít nečekaná událost. Nemluvě o dešti, větru nebo extrémním vedru. Ale od toho máme zkušený tým a podporu velké stavební firmy, abychom vše zvládli k všestranné spokojenosti.
V jaké fázi je stavba teď?
Začali jsme v listopadu loňského roku a aktuálně (druhá polovina června – pozn. red.) pracujeme na konstrukcích druhého podzemního podlaží. Tzn., že máme za sebou tři podzemní patra a děláme v pořadí na čtvrtém. Vytvořili jsme podkladní betony po celé části stavby a na základových deskách jsme začali postupně dělat první svislé konstrukce v pátém podzemním podlaží a dále pokračujeme nahoru.
Jak je celý objekt koncipovaný?
Bořislavka je navržená jako klasické obchodně-administrativní centrum. V podzemí se staví garáže, technologické zázemí budovy a ve třetím podzemním patře se plánuje supermarket. Čtyři nadzemní podlaží pak budou tvořit budovy ve tvaru krystalů a sloužit jako obchodní a administrativní plocha. Investor spoléhá na to, že v téhle části Prahy 6 žádný velký obchoďák není a rezidenti ho ocení. Navíc je to hned nad stanicí metra, což je další výhoda.
Aktuálně jste tedy na druhém podzemním podlaží, jak budou práce pokračovat a kdy bude celá konstrukce hotová?
Jakmile se zabetonuje druhé podzemní podlaží, dostaneme se celou plochou do budoucího půdorysu a z téhle základové desky vyrostou už zmiňované čtyři budovy ve tvaru krystalů. Fasáda bude tvarovaná do takových úkosů a speciálních hran. Kompletní hrubá stavba by měla být hotová na přelomu roku. Tam naše stavařské práce končí a nastoupí kolegové s opláštěním a dalšími technologiemi. Investor chce otvírat v listopadu 2020.
Jak moc je stavba technicky složitá?
Bořislavka je krásná, technicky náročná a pro nás poměrně specifická stavba. Prakticky každou konstrukci vyrábíme jako originál. Budova nemá stejně vysoká patra, proto mají jednotlivé konstrukce různé tvary, výšky a jsou jinak založené. A to nás zase nutí přemýšlet nad způsobem otáčení bednění, které se nedá standardizovat. Navíc se potýkáme s nedostatkem odkládacích ploch a spoustu času trávíme neustálým posouváním materiálu. Ale to je daň za stavbu na exponovaném místě blízko zástavby i Evropské třídy.
Řemesla řešíte subdodávkami?
Přesně tak. Snažíme se dělat s prověřenými subdodavateli, a když nestačí, poptáváme další. Nenajímáme agenturní pracovníky, protože ti nemají vůbec žádné zkušenosti, které potřebujeme.
Pomohl by vám při stavbě BIM?
Projektant nám poskytl 3D model stavby k nahlédnutí, abychom si představili jednotlivé konstrukce, jak budou vypadat. Bohužel jen elektronicky, což je škoda. Kdybychom měli 3D prostorové výkresy, určitě by byly přínosem. Ale takhle moc přínos v rámci železobetonu nevidím, ocení ho spíše technologové a řemeslníci, kteří pak budou dělat sítě. Navíc je problém, že BIM neumím aplikovat dělníkům, kteří na stavbě pracují. Ti tam nemají počítač, aby si ho otevřeli a modely využívali. Stavebnictví obecně je málo expandující obor a technologie se v něm moc nevyvíjejí.
Kdybyste měl tedy shrnout dosavadní práce na Bořislavce?
Jde o technologicky náročnou stavbu na omezeném prostoru s hodně napjatým harmonogramem. Což by se dalo řešit třeba noční směnou, kdy bychom mohli více vytěžit omezený počet jeřábů. Ale práci v noci zase neumožňují hygienické normy.
Kolik lidí na stavbě máte?
Na výstavbě monolitu pracuje řádově 130 – 150 lidí. Železáři, kteří ukládají armaturu, tesaři, jenž pracují se systémovým bedněním, a betonáři. Plus samozřejmě stavební dělníci, kteří dělají podpůrné práce. Tyhle party točíme a postupně se na stavbě prolínají.
