Konstrukční řešení objektu Bořislavka Centrum

V článku jsou popsány hlavní nosné konstrukce administrativně‑obchodního objektu Bořislavka Centrum, který se nachází v Praze 6 na ulici Evropská a má přímou návaznost do vestibulu stanice metra Bořislavka. Budova se skládá ze čtyř nadzemních objektů, které mají čtyři až sedm nadzemních podlaží a technologické nástavby. Vždy dvě poslední nadzemní podlaží se výrazně půdorysně zmenšují. Nadzemní objekty mají tvar „krystalů“. Společný suterén nadzemních objektů má pět podlaží. Maximální půdorysné rozměry podzemních konstrukcí činí cca 220 × 70 metrů. Vzhledem k velikosti je objekt rozdělen na dva dilatační celky a čtyři smršťovací celky.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

• Investor: Bořislavka Office & Shopping Centre, s.r. o.
• Developer: KKCG Real Estate Group a. s.
• Architekt: Jan Aulík, Leoš Horák/Aulík Fišer architekti s.r. o.

URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ

Umístění pozemku Bořislavka z hlediska širších vztahů je výjimečné. Plochy pro obchody a kanceláře jsou vsazeny do pražského reliéfu, nacházejí se v relativní blízkosti městského jádra, je z nich viditelné panorama Pražského hradu a mají přímou vazbu na stanici metra.

Vzhledem ke komplikované geometrii pozemku, urbanistickému kontextu i přesným nárokům navrhovaného funkčního využití byla definována optimální metoda urbanistického přístupu k pozemku, metoda strukturální, mimo rámec obvyklých urbanistických kategorií jako jsou solitérní objekt, blok a podobně.

V současných velmi často povrchních a jen proklamativních okouzleních přírodními inspiracemi pro architektonické navrhování chápali architekti při hledání formy jako skutečně podnětné zkoumání struktur přírody v mikroskopických i makroskopických stavech. Je to podle nich příroda jako zdroj pro intuitivní stanovení míry neurčitosti, entropie… Převedeno do architektonického vyjádření – míry nepravidelnosti, výtvarné subjektivity.

Z přírody jsou to pak struktury minerálů a krystalů, u nichž je vztah mezi vnějším (tvarem) a vnitřním (krystalickými jednotkami) podobný architektuře. Pro potřebu popisu geometrie přírodních tvarů, jejich opakování v různém měřítku a možnosti ideového využití této estetické inspirace v architektuře je používán termín „fraktál“ francouzského matematika Benoîta Mandelbrota. Určitým teoretickým základem pro zvolenou metodu navrhování je potom jeho kniha Fraktální geometrie přírody.

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Objekt byl navržen na pozemek, který má nepravidelný tvar přírodního výběžku, jako struktura složená ze čtyř objektů, čtyř krystalů, na první pohled také nepravidelných a subjektivních, vymodelovaných v souladu s principy dané typologie (kancelářské, obchody a služby). Krystalická forma objektů umožňuje mimo jiné reagovat na naprosto jiné prostředí a jinou niveletu ulice Kladenské oproti ulici Evropské, jednotlivé objekty se směrem ke Kladenské odlamují, snižují, rozdvojují, vytvářejí terasy a zahrady.

Objekty jsou zasazeny do spodní (kontinuální) části stavby vyplňující prakticky celý pozemek. Dodržuje se nepravidelnost a tvarová bohatost charakteru přírodního výběžku, takže vše naprosto plynule přechází do parkových ploch navazujícího východního cípu pozemku. Zvolené urbanistické schéma umožňuje veřejnou prostupnost zástavbou v příčném i podélném směru.

VÝKOPY, ZAJIŠTĚNÍ STAVEBNÍ JÁMY

Pažení stavební jámy bylo vhledem k umístění objektu v centru města a v blízkosti cizích pozemků nezbytné podél celého obvodu pozemku navrhované stavby. Pro pažení objektu byly navrženy dvě technologie.

Z jižní strany bylo navrženo záporové pažení, kotvené převážně jednou až dvěma řadami kotev (koncový úsek je nekotvený). Zápory (líc zápor) jsou odsazené od nosné konstrukce objektu standardně cca 140 mm, čímž je zajištěn odstup pro zateplení suterénů a současně pokryta normová odchylka svislosti pažin.

Zbývající část stavební jámy byla zajištěna pomocí pilotové stěny kotvené převážně dvěma až třemi řadami kotev (koncový úsek jednou řadou). Piloty byly v nezateplené části odsazené od nosné konstrukce objektu cca 140 mm, čímž je zajištěn odstup pro zateplení suterénů a současně pokryta normová odchylka svislosti pilot.

Pilotová i záporová stěna sloužila i jako jednostranné bednění monolitických stěn suterénu. Záporové pažení se kotvilo dočasnými lanovými kotvami přes skryté ocelové převázky. Počet úrovní kotvení je dán hloubkou stavební jámy. Kořen kotev byl injektovaný.

Kotvená pilotová stěna byla navržena jako dočasná konstrukce, tvořená pilotami průměru 900 mm realizovaných v osových vzdálenostech max. 1 400 mm. Kotvení pilot bylo realizováno přes ocelové převázky ve skrytém provedení. Kořen kotev byl injektovaný

Přes líc pilot i pažin byla provedena vrstva stříkaného betonu tloušťky cca 100 mm s dvojicí sítí 100 × 100 × 6 a s drenáží vyvedenou do líce konstrukce.

Pro trvalý přenos bočních zemních tlaků do suterénní konstrukce objektu bylo navrženo probetonování čel stropních suterénních desek až ke stříkanému betonu pilotové a záporové stěny. V těchto místech se vynechala tepelná izolace suterénních stěn, avšak byla ponechána separační izolační asfaltová a nopovaná fólie k eliminaci průniku bludných proudů z kotev opěrných stěn do železobetonové konstrukce objektu. Přebetonování bylo povoleno výhradně v místech navazujících stropních desek, nikoliv v místech suterénních stěn přes dvě podlaží bez náležité opory stropní deskou.

Po dobu výstavby bylo nutné provádět pravidelná měření deformací v obou tunelech metra, minimálně ve třech příčných řezech podle předem zpracovaného projektu měření. Nulová měření musela být provedena před zahájením jakýchkoliv prací na staveništi.

POPIS NOSNÝCH KONSTRUKCÍ

Podzemní podlaží
Nosná konstrukce celého objektu byla navržena jako železobetonový monolitický skelet ztužený výtahovými a schodišťovými komunikačními jádry a dalšími železobetonovými stěnami. Suterén je rozdělen na dva dilatační celky, každý dilatační celek pak na dva smršťovací celky. Z každého smršťovacího celku vystupuje jeden nadzemní objekt.

Kromě monolitických konstrukcí se v objektu nacházejí ocelové konstrukce tvořící zejména zastřešení atrií, zastřešení světlíků, podporu pro fasádní prvky a zastřešení technologických objektů. Ocelové konstrukce jsou k železobetonu kotveny buď chemickým kotvením (drobnější konstrukce) nebo kotvením na zabetonované prvky v monolitu.

Suterén objektu má nepravidelný tvar podle pozemku v max. půdorysných rozměrech cca 220 × 70 m. Základová spára je umístěna v několika výškových úrovních – v nižší úrovni než parkovací plochy byly založeny dojezdy výtahů, technologické kanály a technologické místnosti. Základová deska je tlustá 400, 600 a 800 mm. Dimenze základové desky vychází z požadavků na přenos sil od založení. Deska musí odolat tlaku podzemní vody.

Budova je ze severozápadní strany v hlubokém zářezu (v těchto polohách jsou zasypané stěny přes pět podlaží – 5. PP až 1. PP), na jihovýchodní straně jsou zasypána pouze 5. PP a 4. PP. V severozápadním cípu budovy je vodní sloupec cca 9 m nad základovou spáru, vodní sloupec se velmi rychle snižuje směrem k jihovýchodu, cca v ½ budovy je úroveň podzemní vody v úrovni základové spáry.

Tloušťky obvodových stěn jsou 300 až 450 mm podle intenzity zatížení zemním tlakem a tlakem podzemní vody. Stěny komunikačních jader byly navrženy o tloušťce 250 až 300 mm. Vnitřní svislé konstrukce objektu 5 tvoří sloupy o různých rozměrech podle statického namáhání, požadavků architekta a prostorových požadavků na parkovací stání. Některé sloupy byly navrženy jako šikmé – pouze kruhového profilu a byly zhotoveny papírovým bedněním.

Stropní konstrukce jsou tvořeny hlavicovými stropy často doplněnými průvlaky a přechodovými trámy tak, aby bylo možno přednést zatížení z nepravidelné horní stavby do základových konstrukcí. Převážnou dimenzi pojížděných ploch parkingů představuje deska 200 mm s hlavicemi 400 mm, desky vynášející obchodní plochy a technologické prostory jsou tloušťky 250 mm s hlavicemi 500 mm a desky parteru se zelení a pochozími plochami jsou tlusté 300 mm s hlavicemi 500 mm. Transferové trámy a průvlaky jsou umístěny téměř v každém podlaží, jejich výška je od 400 mm do 1 400 mm (včetně tloušťky desky) a šířka od 1 000 mm (vysoké trámy) až do 2 600 mm (nízké průvlakové pásy).

Konstrukce základové desky a suterénních obvodových stěn byla navržena jako tzv. „xypexová vana“, tj. z vodonepropustného betonu bez použití hydroizolace – vodonepropustnost je zajištěna použitím těsnící krystalizační přísady aplikované přímo do betonové směsi s příslušně větší přípustnou trhlinou dle použité technologie – přísada převážně umožňuje utěsnit trhliny šířky 0,3 mm. Veškeré pracovní spáry, smršťovací pruhy a dilatace byly vodostavebně ošetřeny. Případné otvory po spínacích tyčích se vodotěsně vyplnily. Veškeré prostupy instalací do základové desky a obvodových suterénních stěn byly též těsněny – pomocí systémových prvků a detailů.

Železobetonové konstrukce v garážích jsou provedeny z betonu bez zvýšené odolnosti – stupně vlivu prostředí – XC1. Odolnost proti solím, karbonataci a podobně zajistilo použití hydroizolační stěrky, která rovněž zajistí ochranu proti pronikání vody (stropní konstrukce nejsou navrženy jako vodonepropustné). Stěrky musí být schopny překlenout návrhovou šířku trhliny 0,3 mm. Výjimku tvoří části ramp u vjezdů do objektu do vzdálenosti cca 10 m od vrat – zde byl použit beton odolný proti karbonataci, soli i zmrazování. Rampy byly přibetonovány na okolní stěny pomocí vylamovací výztuže. Tloušťka desek ramp činí 300 až 320 mm.

Povrchová úprava ramp i stropních desek parkingu je odolná vůči solím, ropným látkám a vodě a provedena tak, aby zajistila hydroizolaci stropů proti protékání nečistot a vody z vozidel do nižších podlaží. Podlaha je tedy opatřená uzavíracím nátěrem daným pro tento druh provozu. Jde o otěruvzdorný, bezprašný a adhezní nátěr, zajišťující vodonepropustnost podlahových desek, odolnost proti olejům a ropným látkám a jejich korozní ochranu proti pronikání posypových solí včetně systémového utěsnění dilatačních spár. Jde o látku na epoxidové nebo polyuretanové bázi s dostatečnou tažností – schopností překlenutí trhlin betonu postupně dosahujících šířky do 0,3 mm a splňující požadavky na smykové tření podle ČSN EN. Uzavírací nátěr má malý difuzní odpor, aby nedošlo k jeho odfouknutí od povrchu podlahové nebo stropní desky. Nátěr bylo potřeba provést co nejpozději po realizaci železobetonů – v rámci povrchových úprav.

Dilatace a pracovní spáry, smršťovací pruhy
Stavba je dilatována na dvě části příčnou dilatací s ohledem na půdorysný rozsah suterénů. Dilatace byla provedena pomocí „konzol“ bez zdvojení podpor. Dilatace objektu 5 byla navržena na šířku 10 mm. V deskách jsou použity smykové trny s volným vodorovným pohybem spolu s typovými těsnícími prvky. Dilatace obvodových suterénních stěn je též šířky 10 mm, ale s pevnými smykovými trny a typovými těsnícími prvky. Do dilatace byl vkládán polystyren tl. 10 mm.

Vzhledem k velikosti dilatačních celků se předpokládalo velmi vysoké rozevření dilatací zejména ve stropních deskách, které nejsou ve styku s exteriérem. Rozevření spár mohlo dosahovat až 60 mm (z původních 10 mm) a u konstrukcí ve styku s exteriérem cca 40 mm. Velikost rozevření dilatací přitom závisí na mnoha faktorech a nelze ji stanovit přesně. Proto bylo nutné dilatační profily (přejezdové lišty) osazovat co nejpozději po betonáži konstrukce a také počítat s případným přetěsněním (proti pronikání vody, případně protipožární těsnění).

V objektu byly rovněž navrženy dva smršťovací pruhy, každý v jedné dilataci. Smršťovací pruhy musely být těsněny stejně jako pracovní spáry. První smršťovací pruh (mezi objekty 1 a 2) byl vždy zabetonován 100 dní po betonáži navazujících konstrukcí. Druhý smršťovací pruh (mezi objekty 3 a 4) byl zabetonován 40 dní po betonáži navazujících konstrukcí. Pro zabetonování smršťovacích pruhů byl použit 90denní beton stejné třídy jako navazující stropy/stěny.

Stropní desky a obvodové stěny jsou rovněž rozděleny na pracovní záběry. Jednotlivé navazující záběry desek bylo možné betonovat po deseti dnech, stěny šlo betonovat kontinuálně vzhledem k použité trhací liště po pěti metrech. Pracovní spáry i ve stropních deskách parkingu byly těsněny křížovými plechy, obdobný prvek se pak použil i v ostatních stropních deskách s vyznačenými pracovními spárami (např. obchodní plochy objektu 5), ale prvek nemusí být těsnící. V pracovních spárách desek se předpokládalo vytvoření větších trhlin než 0,3 mm. V pojížděných plochách byla vložena do horní hrany desky v místě pracovních spár lišta, která vytvořila rovnou smršťovací trhlinu.

Nadzemní podlaží
Všechny čtyři objekty mají stejný konstrukční systém. Jedná se o monolitický skelet ztužený schodišťovými jádry. Hlavicové stropní desky jsou podporovány sloupy kruhových profilů 500 až 700 mm. Některé sloupy, zejména na fasádě, jsou šikmé a přibližně kopírují vyklonění fasády objektů. Některé železobetonové sloupy jsou ve vyšších podlažích nahrazenými ocelovými. Stropní desky jsou většinou tlusté 220 mm s hlavicemi nebo průvlakovými pásy tloušťky 400 až 500 mm. Obvod stropních desek lemují trámy 400/650. Střešní desky a desky podporující terasy se zelení mají dimenze větší, odpovídající skladbě souvrství. Dimenze se pohybují od 250 do 320 mm s hlavicemi/průvlakovými pásy 400 až 600 mm.

Konstrukce nadzemních objektů byly navrženy na trhlinu 0,4 mm (kromě pohledových). Kromě objektu 1 nebylo ve stropních deskách předepsáno umístění pracovních spár.

Střešní plášť
Skladby střech, piazzett a teras zajišťuje vodonepropustnost, splnění tepelně‑izolačních parametrů podle ČSN a PENB, odolnost proti UV záření, proti povětrnostním vlivům, odolnost proti mechanickému zatížení během výstavby i během užívání stavby. Obecně byly střešní skladby objektu Bořislavka v projektové dokumentaci členěny na střechy nepochozí, pochozí a zelené.

Střechy a terasy byly navrženy jako jednoplášťové střechy „obrácené“ s hydroizolací z modifikovaných asfaltových pásů, pokládaných na spádovou vrstvu střechy. Tepelná izolace střech je realizována nad hydroizolacemi.

První vrstva hydroizolačních asfaltových pásů slouží jako pojistná izolace střechy v průběhu výstavby. Druhá a třetí vrstva, tvoří hlavní hydroizolační zábranu střech, na níž je ukládáno horní souvrství střech.

Hydroizolační pásy jsou vytaženy na svislé konstrukce 300 mm, minimálně 150 mm, podle detailu navazujících konstrukcí. Hydroizolační vrstva střech a teras je navržena s minimálním spádem 2,0 %. Pro odvodnění všech střech byly navrženy vytápěné vpusti.

Spádová vrstva je vždy řešena pomocí betonové mazaniny, která je v nabíhajících tloušťkách mazaniny vylehčena deskami XPS. Tepelně‑izolační vrstva, pokládaná na hlavní hydroizolaci střech ve spádu, pak zůstala v konstantních tloušťkách.

Spádová vrstva z betonové mazaniny je dilatovaná od svislých konstrukcí v ploše cca 6 × 6 m. Skladba střešního pláště je na úrovni parteru přitížena vrchním souvrstvím, na úrovni vrchní střech a teras objektů 1 až 4 byla zajištěna proti vztlaku větru také hmotností vrchního souvrství. V místech se sníženou vrstvou či absencí hmotných vrchních skladeb nad hydroizolací byla tato mechanicky kotvena podle kotevního plánu zpracovaného dodavatelem hydroizolace a kotevních prvků.

U rámu dveří na terasy, střechy, či parter byla hydroizolace zakončena vodotěsným spojem provedeným podle detailu dodavatele lehkého obvodového pláště. Tepelnou izolaci střech tvoří desky extrudovaného polystyrenu XPS L proměnné tloušťky podle navazující skladby a typu střechy.

OCELOVÁ KONSTRUKCE ZASTŘEŠENÍ ATRIA

Prostor zastřešení atria vytváří propojení mezi objekty 1 a 2 v úrovni 1. NP. Dispozičně atrium s objektem 1 tvoří jeden prostor, od objektu 2 je atrium dispozičně odděleno vnitřní dělící fasádou. Propojení prostoru atria s exteriérem je umožněno pouze u jižní fasády, a to prostřednictvím posuvných dveří.

Konstrukce se skládá ze zastřešení prostoru mezi objekty 1 a 2 v úrovni stropu nad 2. NP a dvou přiléhajících fasád (na severní a na jižní straně atria). Staticky a konstrukčně tvoří nosná ocelová konstrukce zastřešení a stěn jeden celek.

Zastřešení atria se skládá ze čtyř světlíků valbového tvaru se sklonem cca 21° (vnitřní pole) a navazujícími pultovými světlíky se sklonem cca 7° (u severní a jižní fasády – krajní pole). Takto zvolený tvar zastřešení vytváří pět vnitřních úžlabí mezi světlíky a navíc úžlabí podél fasád objektů 1 a 2. Krajní pultové světlíky představují mírně zborcenou plochu.

Půdorysně má zastřešení atria nepravidelný tvar (vyplňuje prostor mezi vyššími objekty 1 a 2) o rozměrech v podélném směru cca 27,0 až 33,5 m a v příčném směru cca 16,5 až 23,0 m. Výška zastřešení je 8,7 m v nejvyšším místě valbových světlíků (hřebeny valbových světlíků směrem k objektu 1 mírně klesají) a 7,8 m v nejvyšším místě pultových světlíků (vnější hrana konstrukce, tj. v místě jižní a severní fasády).

Fasády atria jsou tvořeny vždy sedmi sloupy, které jsou propojeny paždíky. Výška fasádních stěn je 7,8 m a tvoří podporu krajních pultových střešních světlíků. Samotná ocelová konstrukce stěn i střechy je viditelná – pohledová a slouží pro osazení lehkého celoproskleného obvodového pláště stěn i střechy. Nad mezisvětlíkovými žlaby a u fasády objektů 1 a 2 byly navrženy revizní pororoštové pochozí lávky.

Statický systém a návrh konstrukce
Ocelová konstrukce je navržena podle platných souborů norem ČSN EN 1990, ČSN EN 1991 a ČSN EN 1993. V tomto návrhu ocelové konstrukce je počítáno s působením klimatických zatížení (sníh, vítr a teplota) a s působením stálého zatížení od střešního a stěnového pláště, od zavěšených dveří v jižní fasádě a od technologií pod střechou (rozvody instalací a osvětlení). Dále bylo uvažováno s užitným zatížením od lidí na střeše (běžná údržba a opravy). Střecha je však obecně považována jako nepřístupná.

Celá konstrukce byla navržena z profilů svařovaných z plechů. Střešní krokve a mezikrokve, fasádní sloupy a některé paždíky jsou obdélníkového tvaru (s částečným přesahem stojin), některé paždíky jsou tvaru „T“ a táhla jsou z kulatiny. Žlabové nosníky, vrcholové vaznice, nárožní krokve a některé další pruty jsou složitějších tvarů.

Konstrukce střechy atria spolu s fasádními stěnami tvoří vzhledem ke svému tvaru, k tuhým stykům jednotlivých částí a k diagonálnímu ztužení jeden prostorově tuhý celek. Samotná prostorová stabilita konstrukce je zajištěna podepřením/opřením o železobetonové nosné konstrukce objektů 1 a 2. Konkrétně sloupy fasády stojí na železobetonové desce tvořící podlahu atria a nosníky střešní konstrukce jsou kotveny ke konstrukci stropu nad 2. NP.

Nosná konstrukce
Ocelovou konstrukci střechy tvoří čtyři valbové světlíky a dva pultové světlíky. Vzhledem k nepravidelnému půdorysnému tvaru zastřešení jsou jednotlivé části střechy tvarově rovněž nepravidelné, jednotlivé nosníky střechy se rozbíhají či sbíhají (vzdálenosti mezi nosníky střechy nejsou tudíž nikde stejné). Samotné profily jsou pak prostorově natočeny vzhledem k rovinám zasklení.

Valbové světlíky jsou šířky cca 5,4 až 7,2 m a délky cca 16,0 až 21,0 m, výška je pak cca 1,2 až 1,5 m. Valby tvoří vždy vrcholová vaznice s nárožními krokvemi, doplněny jsou o krokve a diagonální ztužení. Konstrukce valbových světlíků je podepřena po delší straně valeb, a to mezisvětlíkovými žlabovými nosníky tvaru „V“ (profil svařený z plechů) a doplněna na kratší straně valeb žlabovými krabicovými nosníky.

Pultové světlíky jsou na rozpětí cca 2,5 – 3,4 m a tvoří je krokve a diagonální ztužení, které jsou uloženy na žlabovém nosníku tvaru „V“ na jedné straně a podpírány sloupy fasády na straně druhé. Mezi krokve jsou v podélných stěnách valbových světlíků a u pultových světlíků navíc vloženy mezikrokve, které nejsou zapojeny do diagonálního ztužení.

Žlabové „V“ nosníky představují hlavní nosný prvek zastřešení, jsou délky cca 17,8 – 22,8 m a mají snížený profil na koncích. Žlabové „V“ nosníky jsou shora uloženy na ocelové konzoly, které jsou montážně vařeny k objektům 1 a 2. V prostoru výtahů na objektu 2 tvoří podporu střechy místo konzol ocelový nosník připojený k železobetonovým stěnám výtahů.

Ocelovou konstrukci stěn tvoří vždy 7 sloupů, které jsou propojeny paždíky (v úrovni podlahy, v +3,9 m, v +6,95 m a ve vrcholu fasády). V horní části fasád jsou mezi některými sloupy navíc paždíky na úrovni +7,44 m (pomocná konstrukce pro nízká výklopná okna). Samotné fasády jsou pravidelné s tím, že sloupy jsou u severní fasády po cca 2,8 m a u jižní fasády po vzdálenosti cca 3,3 m (jeden krajní sloup jižní fasády je atypického profilu a natočení). Součástí jižní fasády jsou navíc posuvné dveře (atypický paždík nadpraží).

Většina styčníků na konstrukci je tuhá, provedená svařením v dílně či na montáži. Výjimku představují šroubované přípoje krokví a mezikrokví vnitřních valbových světlíků ke žlabovým „V“ nosníkům, přípoje krokví v čelech světlíků a přípoje táhel.

KOTVENÍ KONSTRUKCE

Střešní ocelová konstrukce je uložena na ocelových konzolách, které budou montážně přivařeny k předem zabetonovaným ocelovým deskám (desky byly osazeny v bocích průvlaků železobetonové stropní konstrukce nad 2. NP objektů 1 a 2).

V prostoru výtahů u objektu 2 je střešní konstrukce uložena na nosník, který byl montážně přivařen k ocelovým deskám předem zabetonovaným v železobetonových stěnách výtahů. Zabetonované desky nejsou součástí tohoto projektu (součást projektu betonových konstrukcí).

Střešní konstrukce je v horizontální rovině uložena staticky určitě. Pomocí kluzných detailů je umožněno její volné rozpínání od teploty.

Fasádní sloupy jsou uvažovány jako kloubově uložené na železobetonové stropní desce (vodorovná stropní konstrukce nad 1. PP). Fasádní paždíky v úrovni podlahy atria jsou rovněž kotveny k železobetonové stropní desce. Kotvení sloupů a paždíků bylo navrženo pomocí dodatečně lepených chemických kotev. Pod patními plechy bylo navrženo podlití.

ZÁVĚR, ZAJÍMAVOSTI

Komplex budov disponuje 30 000 m² moderních kanceláří a 10 000 m² obchodních ploch včetně supermarketů a dalšími přibližně 60 obchodními jednotkami zaměřenými zejména na služby, které v této lokalitě zcela chybí. O rozsahu areálu svědčí například fakt, že v rámci realizace stavební jámy a založení budov na velkoprůměrových pilotech bylo vyvezeno více než 120 000 m² horniny. Na úrovni vstupu do metra vzniklo malé náměstí – piazzetta, s jedinečným výhledem na pražské panorama. Centrum obklopuje dohromady více než tři tisíce čtverečních metrů nových ploch se zelení a vodními prvky, které tvoří veřejné prostranství na pozemcích investora.

Konstrukce objektu Centrum Bořislavka získala Čestné uznání v rámci soutěže České betonářské společnosti o vynikající betonovou konstrukci. Cena byla udělena na konferenci Betonářské dny 2020, která proběhla on‑line. Za development získalo Centrum Bořislavka v Londýně udělovanou cenu International Property Awards „Best International Office Development 2019/2020“.

Z podkladů KKCG Real Estate Group a. s.