Kostel po dokončení (foto: Metrostav a. s.)
O nedávno dokončené novostavbě kostela Krista Spasitele a komunitního centra v Praze na Barrandově se v mnohých médiích zveřejňovaly a psaly doslova superlativy a to zcela zaslouženě. V našem článku se zaměříme na konstrukční a materiálové řešení některých částí této nové dominanty českého hlavního města, kterou realizovala divize 9 společnosti Metrostav a. s. Kostel pojme 358 osob, komunitní centrum 198 osob a do kavárny se vejde 36 osob. Zpracovatelem kompletní projektové dokumentace stavby a interiéru je ATELIER Žiška, s. r. o., autory architektonického řešení jsou Ing. arch. Jakub Žiška a Ing. arch. Pavel Šmelhaus. Návrh kombinuje moderní přístupy a technologie s tradičními prvky.
FUNKČNÍ NÁPLŇ A PROVOZNĚ DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ
Stavba se skládá ze tří základních funkčních bloků. Hlavním prostorem je chrámová loď se sakristií umístěná na vyvýšeném přízemí. Vstup do kostela je umožněn bezbariérově bočním – severním vstupem. Ke kostelu logicky patří věž a v ní je umístěno schodiště na kůr se zázemím hudebníků. Schody pokračují výše do věže ke zvonu a hodinám.
Směrem dolů se po tomtéž schodišti schází do komunitního centra v polozapuštěném suterénu. Spojení do komunitního centra je možné i zcela bezbariérově výtahem, přístupným z úrovně chodníku. Součástí komunitního centra je kancelář farnosti, knihovna, klubovny, společenský sál a nezbytné příslušenství.
V suterénu je umístěno technické zázemí, kde je osazeno tepelné čerpadlo, elektrokotel a jednotky VZT. Poslední funkční součástí objektu je pronajímatelný prostor – kavárna, provozně zcela nezávislá na zbylém provozu, ale logicky jej doplňující.
Pro zaměstnance centra je určen vedlejší severní vstup, situovaný ke kavárně, odkud vede vedlejší schodiště do suterénu. Ze severu a východu navazuje na ochoz – pochozí plocha.
Další venkovní zpevněné plochy (terasy) přiléhají z jihu k sálu a klubovnám komunitního centra. Dispoziční řešení vychází z umístění dominantního prostoru kostela ve zvýšeném přízemí. Schodištěm situovaným do věže a výtahem v severozápadním rohu dispozice jsou s přízemím propojeny všechny ostatní úrovně – suterén i 2. NP, kde je kůr s varhanním strojem a místnost pro hudebníky.
Cenové řízení a kontrolu kvality realizace prováděla společnost EDIFICE construction & consulting s. r. o., což v tomto unikátním a typologicky ojedinělém projektu znamenalo zajišťování služeb cenového řízení v předrealizační fázi projektu, zahrnující zpracování odhadů stavebních nákladů, přípravu podkladů a organizaci výběrových řízení, dále cenové řízení a kontrolu kvality (služeb technického dozoru investora) v průběhu realizace a uvádění objektu do provozu.
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ
Kostel je soudobou stavbou s řadou progresivních a přitom zcela účelných prvků, proto i konstrukční řešení je provedeno moderní technologií.
I přes soudobé tvarosloví ale čitelně zhmotňuje tradiční chápání kostela, jeho logické členění a symboliku. Prostý pravoúhlý půdorys oživují tři oblé prvky – půlkruhový závěr lodi, válcovitý světlík v křížení lodí nad oltářem a kaple. Prvky kruhu představují nekonečno, ducha, harmonii, plné pravoúhlé stěny pak charakterizují jistotu, řád a stabilitu. Bílá barva exteriéru (i interiéru) je znakem čistoty, pro jejich podtržení a odlišení od běžných staveb jsou všechny omítky v co nejhladším provedení – ve všech prostorách pouze gletované.
Vrcholem symboliky je lesklým kovem zlaté barvy obložený „světelný prstenec“ nad oltářem, přinášející světlo (faktické i významové) do prostoru presbyteria. Zlatý kruhový prvek dále odkazuje ke kopulím nad křížením lodí historických křesťanských chrámů, je otevřenou branou k nebesům, nebeskému Jeruzalému.
Výškové osazení umožnilo situování celého komunitního centra pod chrámovou loď, což kostel příjemně vyzdvihuje nad okolní terén a dodává mu na potřebné monumentalitě. Vyrovnání výškového rozdílu je pomocí výrazného předloženého schodiště, po němž věřící stoupají ke dveřím chrámu Páně, zatímco do komunitního centra je vstup od cesty procházející vnitroblokem. Podél severní strany tedy vede mírně stoupající parková cesta, kde se vzdáleností od ulice zároveň klesá význam jednotlivých částí objektu v logickém pořadí “kostel – komunitní centrum – kavárna”.
STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ A MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ
Založení
Zajištění stavební jámy a anglického dvorku podél jižní strany pozemku je řešeno zalomenou opěrnou stěnou s tahovými pilotami na vnějším povrchu zdi. Vzhledem k tomu, že stavbu nešlo realizovat ze sousedního pozemku, zvolila se postupná etapová výstavba z pozemku stavby.
Nejdříve se realizovaly piloty (zápory) a opěrná stěna ze železobetonu s tuhou výztuží HEB 140. Následně se provedlo vykopání stavební jámy se svahováním.
Objekt kostela (kostel s komunitním centrem a kavárnou) byl založen na železobetonové desce po obvodu s pasy vyrovnávající výškový rozdíl založení průběžné drenážní šachty a obvodové drenáže, a pro bezpečné dosažení nezámrzné hloubky (anglický dvorek).
Základová spára objektu se nachází nad souvislou hladinou podzemních vod a byla zahloubena do navětralých prachovců. V přední části u vstupu musela být vrstva případných navážek jílu a jílovitých štěrků odtěžena a nahrazena prostým betonem. Na dno stavební jámy připravené podle požadavků statické části byl proveden podkladní beton vyztužený kari sítí, do které byl umístěn základový zemnič elektro (nerezové provedení vč. spojovacích prvků). Na něj bylo provedeno hydroizolační souvrství s ochrannou betonovou mazaninou.
Následně byla provedena vyztužená základová deska. V desce byl vytvořen kanál pro vložení ležatých rozvodů kanalizace. Uložené potrubí bylo obsypáno pískem a po zhutnění byl kanál přebetonován do úrovně horního líce desky.
Objekt průběžné drenážní šachty tvoří konstrukčně jeden celek. Ten sestává ze základové desky přesahující do zeminy s opěrnou stěnou a pochozí stropní konstrukce volnou hranou opřené přes staticky únosný prvek z pěnového skla (FOAMGLAS® PERINSUL HL) o objekt kostela. Celek je proveden z vodostavebního betonu. Přesah základové desky, provedené na podkladním betonu do zeminy, snižuje působení hrany stropní desky na objekt kostela.
Objekt předloženého schodiště je založen na pásech z prostého betonu se stupňovitým napojením na nižší úroveň základové spáry 1. PP. Vlastní nosné konstrukce (včetně stěn pod úroveň terénu) jsou z vodostavebního betonu.
Hydroizolace spodní stavby
Stavba je založena nad souvislou hladinou podzemní vody, ale povrchové zeminy mají nízkou propustnost, takže nešlo v obdobích s extrémními srážkami vyloučit dočasné zvodnění zemin v mělké hloubce, obzvláště na místech bývalých výkopů, zásypů stavebních jam a podobně.
Vzhledem k požadavkům na nadstandardní životnost stavby a hydroizolační bezpečnost chráněného prostoru 1. PP bylo zvoleno řešení s hydroizolačním souvrstvím schopné odolávat tlakové vodě dle požadavku investora na bázi asfaltových pásů. Ten se sestává ze dvou SBS asfaltových pásů, které byly vzájemně plnoplošně svařované s vystřídanými spárami na penetrovaném podkladu.
Po důsledné kontrole těsnosti spojů obou vrstev pásů bylo vše zakryto odpovídajícími ochrannými vrstvami. Rovněž prostupy byly realizovány s odolností proti tlakové vodě. Hydroizolace plní i funkci izolace proti radonu.
Pro další zvýšení hydroizolační bezpečnosti je po obvodě stavby v nejvíce zahloubených a pro případnou opravu obtížně přístupných místech realizována přístupná průběžná drenážní šachta přes celou výšku stěny 1. PP až pod úroveň horizontální hydroizolace pod základovou deskou.
Stropní konstrukce průběžné drenážní šachty zároveň nese pochozí plochy a tvoří podesty trojramenného schodiště z anglického dvorku. Toto řešení zároveň zajišťuje jistotu napojení těchto pochozích ploch na vlastní objekt kostela a omezuje na minimum riziko jejich sedání v návaznosti na soklové partie objektu.
V místě opření volné hrany stropní desky šachty přes prvek pěnového skla do objektu kostela bylo nutné na hydroizolaci vytvořit vertikálně kluzné napojení z přidaného asfaltového pásu s vloženou geotextilí. Spáru pak shora bylo nutné překrýt pruhem asfaltového pásu navařeným na stropní konstrukci a hydroizolaci soklu.
V místě TZB kostela není hrana stropní desky šachty opřená a místo pěnového skla byl zde použit XPS s nopovou fólií pro odvodnění hydroizolace skladby střechy do prostoru drenážní šachty.
Konstrukce šachty je z vodostavebního betonu bez dalších hydroizolačních opatření. Vzhledem k riziku zavodnění v zásypech bylo požadováno provedení prostupů s odolností proti tlakové vodě, přestože vnitřní prostor drenážní šachty není chráněným prostorem a je v omezeném rozsahu přípustný průsak podzemních vod do tohoto prostoru. Do dilatačních spár byl použit těsnicí pás a těsnicí pásky do pracovních spár.
Po zbývajícím obvodu objektu kostela, který je méně zahloubený a snáze přístupný pro případné opravy, je hydroizolační namáhání sníženo odvodněným drenážním systémem z perforovaných trubek a kontrolních šachet. Trubky se pokládaly na spádový beton se stěrkovým obsypem chráněným proti zanášení půdními částicemi geotextiliemi.
Přístupný prostor pod objektem předloženého schodiště nemá hydroizolační ochranu proti zemní vlhkosti. Je zde standardní betonová zámková dlažba do lože na štěrkovém podsypu. Stěny jsou realizovány z vodostavebního betonu pro zamezení vzlínání vlhkosti.
Nosné konstrukce
Svislé nosné konstrukce jsou převážně železobetonové monolitické, zalamovaná stěna uzavírající kůr je zděná z bloků, ve svislé spáře kotvená k železobetonu nerezovými stěnovými sponami nebo zmonolitněním, založená na těžký asfaltový pás.
Mezistropy zpovědnic jsou částečně uloženy na zdivu. Vodorovné nosné konstrukce jsou železobetonové monolitické. Střecha lodi kostela je nesena ocelovými sloupy 200 × 200 × 16 mm (žárově zinkovanými) zakotvenými do železobetonových stěn přivařenou dvojicí zabetonovaných HEB 160 se spřahovacími trny a do desky skrytou hlavicí, kterou tvoří svařenec z HEB a U 160 se spřahovacími trny.
Do železobetonové stropní desky a stěn jsou uloženy nerezové svařované svody dešťových vod s nenasákavou tepelnou a akustickou izolací Armaflex (celoplošně lepenou s přelepenými spárami).
Svody prochází vnitřkem ocelových sloupů a zbývající dutina mezi izolací svodu a vnitřními stěnami sloupu je (v některých případech po protažení chrániček elektro) vyplněna PUR.
Pro úspěšnou realizaci byla nutná úzká součinnost dodavatelů monolitu, ocelové konstrukce a zámečnických prvků. Bylo nutné, aby ocelové svody byly po celé délce a ve všech svých částech důsledně odděleny od ostatních konstrukcí izolací, aby nedocházelo k tepelným a především akustickým mostům.
Dále bylo potřebné dodržet nadvýšení bednění stropních desek a zvýšený spád svodů, aby po dotvarování a průhybu stropů bylo odvodnění plně funkční.
Do stropních desek bylo dále uloženo ve spádu svařované plastové potrubí pro odvodnění pojistných izolací střech. Před betonáží jednotlivých pracovních záběrů byla nutná kontrola těsnosti všech potrubí (tlaková zkouška).
Ve stropní desce ve věži je přerušený tepelný most prvky Schöck Isokorb®. Pro realizaci elektrorozvodů bylo v monolitických konstrukcích připraveno trubkování ke koncovým prvkům.
Prostupy byly po instalaci rozvodů (až k povrchu prostupujících potrubí) obaleny pryžovým pásem nebo izolací a dobetonovány – při dodržení podmínek požárně bezpečnostního řešení na rozhraní požárních úseků.
V 1. NP jsou na východní stěně příčné lodi, na bočních stěnách vstupní předsíně a na stěnách lodi ze strany vstupů do komunitního centra realizovány přizdívky z cihlených bloků Protherm P+D. Tyto jsou kotvené ve spárách k želetobetonové nosné konstrukci nerezovými systémovými pásky.
Vnitřní schodiště jsou železobetonová monolitická, resp. ocelová s pororoštovými stupni v horní části věže. Monolitická schodiště jsou spojena přímo s lepenou keramickou dlažbou a od ostatních konstrukcí jsou pro zamezení šíření kročejového hluku akusticky oddělena pomocí systému Schöck Tronsole®. Jedná se o prvky pro uložení podest a ramen, a o izolaci boční plochy schodiště a přilehlé stěny.
Při realizaci bylo nutné pečlivé provedení pro zamezení vzniku akustických mostů, všechny spáry oddělující ramena a mezipodesty od ostatních konstrukcí byly zatmeleny pružným tmelem.
Provozní schodiště ve věži nemají akustickou izolaci proti kročejovému hluku; jedno rameno tohoto schodiště je monolitické s přerušeným tepelným mostem v uložení systémem Isokorb.
Vnější schodiště, tzn. předložené schodiště k hlavnímu portálu a schodiště k bočnímu portálu s trojramenným schodištěm na koncích průběžné drenážní šachty, jsou realizována z železobetonového vodostavebního betonu. Vodostavební beton zde má funkci hydroizolační proti zatékání do prostoru pod schodištěm či k zamezení vzlínání vlhkosti ve styku s terénem. Schodiště k portálům jsou monolitická, obložená kamennými žulovými deskami.
Tříramenné schodiště má monolitická ramena z pohledového betonu s protiskluznou profilací povrchu.
STŘECHY, SVĚTLÍK
Hydroizolační funkci střechy předloženého schodiště a průběžné drenážní šachty má jejich vlastní nosná konstrukce z vodostavebního betonu, u dlážděných částí ji doplňuje použití hydroizolační stěrky nebo flexibilního mrazuvzdorného kombinovaného lepidla pod dlažbu.
Střechy těchto objektů jsou pochozí s obkladem z žulových kamenných desek světle šedého až bílého odstínu. Nástupní a výstupní stupně schodišť jsou barevně odlišeny.
Sjezd pro kočárky je z kamenných žulových prvků. V prostoru terasy kavárny je pochozí vrstva z řádkové dlažby ze štípané žulové mozaiky (odstín sv. šedý až bílý) tl. 60 mm do ložné vrstvy z cementové malty na vrstvu štěrkodrti s drenážní vrstvou z nopové fólie kašírované textilií.
Pro odvodnění drenážní vrstvy bylo nutné u obvodových kamenných stupňů použít distanční montáž s mezerou pro odvod vody. Mezeru bylo třeba vytvořit i pod parapetní zídkou z vodostavebního železobetonu obloženého kamennými deskami v jihovýchodním rohu terasy.
Pochozí povrch podest trojramenného schodiště tvoří přímo zdrsněná monolitická nosná konstrukce. Střechy objektu kostela jsou ploché se zateplením, se samostatně odvodněnou pojistnou hydroizolací. Střecha zvonice a střecha věže jsou bez zateplení a bez pojistné hydroizolace. Pro hlavní hydroizolační vrstvu byly podle požadavku investora zvoleny modifikované SBS asfaltové pásy.
Hydroizolační vrstva nepochozích hlavních střech je kotvená (resp. přitížená kačírkem nad hlavní lodí, resp. přitížená zeminou nad sakristií a kavárnou), tvořená vzájemně plnoplošně natavenými SBS modifikovanými asfaltovými pásy. Horní obvodový pás má dekorativní posyp bílý a šedý, pomocí nějž je v ploše střechy vyznačeno bezpečnostní pásmo.
Na atikách je namísto standardního oplechování na OSB použito atypického nerezového prvku pro překonání tloušťky zateplovacího systému a přesahu s pásnicemi pro sevření asfaltového pásu.
Na střeše lodi kostela je hydroizolace vytažena na železobetonovou konstrukci válcovitého světlíku a přes jeho atiku přejde na jeho vnitřní povrch, kde je napojena na lem/rám zasklení.
Zateplení pláště světlíku je provedeno lepeným XPS v konstrukci obkladu světlíku a bylo součástí dodávky tohoto atypického zámečnického prvku.
Tepelná izolace nepochozích střech kostela je realizována ze samostatně kotvených (resp. přitížených) PIR desek (λ < 0,03 W/mK) různé tloušťky dle skladeb.
Desky byly pokládány na drenážní vrstvu z geosyntetické rohože z polyetylénových vláken (PetexDren 900) a samostatně odvodněnou pojistnou hydroizolaci ze svařovaného SBS asfaltového pásu (plní i funkci parozábrany) nataveného na penetrovanou spádovou vrstvu z vyztužené betonové mazaniny na nosné konstrukci, dilatovanou po obvodu a v ploše 6 × 6 metru.
Nad místností TZB je větší část pochozí vrstvy z řádkové dlažby ze štípané žulové mozaiky (odstín sv. šedý až bílý) tl. 60 mm do ložné vrstvy z cementové malty na vrstvu štěrkodrti. Pod nimi je drenážní vrstva z nopové fólie kašírované textilií na fólii Penefol 750. Následuje skladba analogická k hlavním střechám, kde ale namísto PIR byl použit XPS.
Nad místností TZB je z důvodu provádění a použití dlažby z kamenné mozaiky do skladby vložena ještě roznášecí vrstva z vyztužené dilatované 2 × 2 metrů betonové mazaniny (desky) C25/30 na drenážní nopové fólii kašírované textilií shora penetrovanou a chráněnou plnoplošně nataveným SBS svařovaným pásem, který bude přesahovat min. 200 mm na vodotěsnou stropní konstrukci průběžné drenážní šachty (jedná se o plnohodnotnou hydroizolační vrstvu).
Další hydroizolační vrstva je na XPS kotvená ze dvou SBS vzájemně plnoplošně svařených asfaltových pásů a je odvodněna pomocí drenážní nopové fólie do prostoru průběžné drenážní šachty. Obě hydroizolační vrstvy jsou u objektu vytaženy do soklu nebo napojeny na spodní rám prosklení.
Nad místností TZB byla navržena nosná konstrukce stropu ve spádu, odpadá tak vrstva spádového betonu, s provizorní izolací z nataveného svařovaného SBS asfaltového pásu na penetrovaný podklad.
Hydroizolace střechy věže je provedena ze dvou SBS plnoplošně svařených asfaltových pásů plnoplošně natavených na penetrovanou spádovou vrstvu z vyztužené betonové mazaniny C16/20 na nosné konstrukci, dilatovanou po obvodu a v ploše max. 2 × 2 metrů. Na atice je použito atypického nerezového prvku pro překonání tloušťky zateplovacího systému a přesahu s pásnicemi pro sevření asfaltového pásu. Odvodnění je provedeno do atypického zámečnicky vyrobeného nerezového žlabu s integrovanou okapnicí lemující otvor ve střeše.
Střecha zvonice bude pochozí s keramickou slinutou dlažbou na flexibilním mrazuvzdorném lepidle. Nyní je provedena hydroizolační stěrka. Pod ní je vyztužená betonová mazanina (deska) C25/30 dilatovaná po obvodu. Keramická dlažba bude doplněna po osazení zvonů.
Obecně byla pro provedení střech, vzhledem k charakteru objektu, požadována velká pečlivost, vysoká trvanlivost a kvalita – a to i estetická, protože jsou ze sousedních domů pohledově exponované.
Napojení asfaltových pásů na zámečnické prvky a výplně se realizovalo pomocí systému pevné a volné příruby (neplatí pro okapnici se žlabem na střeše věže).
V konstrukci střech a některých dalších detailech nebyly použity prvky na bázi dřevní hmoty. Tvorba kaluží na povrchu střech je přípustná pouze pro spády do 3 % a to jen lokálně ve velmi omezeném rozsahu do hloubky 5 mm.
ÚPRAVA VNĚJŠÍCH STĚN, KONTAKTNÍ ZATEPLOVACÍ SYSTÉM
U exteriérových stěn je proveden vnější kontaktní zateplovací systém ETICS z minerálních vláken. Z hlediska stability se jedná o mechanicky kotvený systém s doplňkovým lepením z celoplošně lepených lamel, kotvených hmoždinkami s kovovým trnem s redukovaným tepelným mostem (χ < 0,002 W/K).
Portály byly z důvodu větší odolnosti vůči mechanickému namáhání zatepleny deskami z Multiporu, desky se lepily a kotvily. V soklových partiích se Multipor nahradil pěnovým sklem stejné tloušťky lepeným na hydroizolaci vytaženou do výšky soklu.
Povrch zateplovacího systému byl tvořen systémem fasádní vyztužené bílé stěrkové omítky s extra rovným broušeným povrchem. S ohledem na tuto úpravu byl zvýšený požadavek na rovinnost základní vrstvy s mezní odchylkou 3 mm na 2 metry a 1,5 mm na metr, a pro přímost výztužných profilů 1,5 mm na 2 metry.
Do výšky dosažitelné z terénu je základní vrstva realizována se zvýšenou odolností (min. 90 J). V nárožích a v napojení na otvory byly použity systémové profily. Na plochy vyznačené ve výkresech pohledů byl aplikován antigraffiti nátěr matný. Systém a jeho části splňují požadavky ETICS podle normy EN 13500, ETAG 004 a dále požadavky Kvalitativní třídy A dle CZB. V návaznosti zateplovacího systému na střechy byla hydroizolace střechy vytažena pod zakládací profil min. 200 mm nad rovinou střechy. Na ní se lepil XPS tl. 120 (resp tl. 160) pro tl. zateplení 190 mm polyuretanovým PU.
Sokly objektu v návaznosti na zateplovací systém jsou taktéž ze žulových desek, skrytě kotvených nerezovými kotvami skrz tepelnou izolaci z XPS. Hydroizolace je vytažena pod zakládací profil. Líc kamenných desek je minimálně ustoupený (cca 10 mm) od líce fasády.
Sokly na objektech průběžné drenážní šachty a předloženého schodiště jsou rovněž žulové z desek šířky celoplošně lepených do drážky v železobetonové konstrukci. Sokly jsou opatřeny antigraffiti nátěrem matným.
ZÁVĚR
Kostel je bezbariérový, fasáda je zateplená, vytápění v hlavní lodi je podlahové. Kapli tvoří konstrukce ze svařovaných hliníkových pásů, která dohromady váží skoro 10 tun. Aby se v celém kostele dosáhlo náročných akustických parametrů, musely se na zdi instalovat speciální desky pohlcující zvuk. Zajímavostí je i tepelné čerpadlo typu země‑voda, které zahrnuje sedm vrtů o hloubce 110 metrů. Specifikem stavby je třeba také to, že bylo zakázáno pracovat o nedělích a svátcích.
Slavnostní otevření a vysvěcení proběhlo v neděli 22. listopadu 2020 pod vedením kardinála Dominika Duky. Duchovním otcem celého projektu je P. Josef Ptáček. Hlavní město tak po 10 letech získalo novou sakrální budovu, čtvrť Praha 5 dokonce po bezmála 80 letech, kdy byl v roce 1942 slavnostně vysvěcen funkcionalistický kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích.
Zpracováno na základě Architektonicko-stavebního řešení – technické zprávy,
zdroj: ATELIER Žiška, s. r. o. a z podkladů společnosti Metrostav a. s.
