BOZP je součástí úspěšné realizace stavebního díla

Plnění zásad BOZP se vyplatí všem – ilustrační foto Plnění zásad BOZP se vyplatí všem – ilustrační foto

Cílem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) je vytvoření bezpečného pracovního prostředí, jež chrání zaměstnance před negativními důsledky souvisejícími s pracovním procesem. Jedná se o prevenci předcházení úrazům, tedy o vytvoření takových pracovních podmínek, které vylučují nebo minimalizují působení nebezpečných a škodlivých činitelů pracovního procesu a pracovního prostředí na zdraví zaměstnanců. Úspěšná realizace stavebního díla předpokládá kvalitní komunikaci všech účastníků výstavbového procesu, tedy zvládnutí manažerského řízení stavby za dodržení požadavků BOZP.

Přestože bezpečnostní opatření, jimiž řešíme BOZP, primárně nevytvářejí žádné hodnoty, sekundárně tyto hodnoty tvoří. Hlavní hodnotou je zdraví pracovníků, jejich účast ve výstavbovém procesu, dále předcházení mimořádným událostem a také to, že firma nemusí řešit sankční pokuty za chybné zajištění BOZP nebo náklady spojené s pracovním úrazem. Řešení jakékoliv mimořádné události má za následek řešení přímých a nepřímých nákladů souvisejících s touto událostí.

Mezi přímé náklady patří finance na:

  • zajištění zdravotní péče,
  • odškodnění,
  • pokuty.

Nepřímé náklady související s řešením mimořádné události jsou:

  • znehodnocená práce,
  • čas potřebný pro obnovení provozu,
  • poškozené zařízení,
  • ztráta času (poškozeného, spolupracovníků, vedení firmy),
  • ohrožení harmonogramu výstavby,
  • náklady za opakovaná školení,
  • poškozená pověst firmy.

Efektivnější je nehodám předcházet než následně řešit odstraňování jejich následků. Podíváme‑li se na statistiky úrazovosti ve stavebnictví získané od Státního úřadu inspekce práce za poslední tři roky (tabulka 1), vidíme, že počet smrtelných úrazů se mírně zvyšuje. Pravděpodobně je to spojeno s nárůstem stavební výroby. Nejčastější příčinou smrtelných úrazů ve stavebnictví je pád z výšky nebo do hloubky, který v roce 2019 činil 45 %, tedy 8 úrazů z celkového počtu. Dalších 9 smrtelných úrazů bylo způsobeno pádem břemene, řeznými nástroji, působením motorových vozidel, jeřábů a zdvihadel. V souvislosti s prováděním zemních prací a práci ve výkopech vznikl 1 smrtelný úraz, ale další dva úrazy související s prováděním zemních prací jsou ještě v šetření a mohou změnit výsledné číslo v tabulce úrazů za rok 2019. Největší množství pracovních úrazů, cca 80 %, je zapříčiněno špatně nebo nedostatečně odhadnutým rizikem.

Tabulka 1 – Úrazy ve stavebnictví v letech 2017 až 2019

Rok Počet úrázů
Smrtelné Závažné Ostatní Celkem
2017 11 103 1 137 1 251
2018 17 127 2 295 2 439
2019 18 96 1 176 1 290


Každá stavba by měla být bezpečně realizovatelná, udržovatelná a taky bezpečně odstranitelná. Stavět bez ohledu na lidské životy je z etického hlediska nepřípustné. Při řešení BOZP je asi nejdůležitější prevence, tedy včasné řešení rizik souvisejících s procesem výstavby. Eliminace rizik projektovým řešením v době zpracování projektové dokumentace je ekonomicky nejvýhodnější variantou. Je to dané tím, že rizika se nejlépe zbavíme tak, že ho odstraníme. Bude‑li konstrukce vyprojektována tak, že riziko související s jejím budováním snížíme na minimum, například odstraněním nezabezpečených otvorů a hran pádů, nebude nutno řešit nákladná opatření při výstavbě. Potenciál pro zlepšení BOZP klesá s časem.

Po předání staveniště zhotoviteli probíhá příprava vstupu zhotovitele na stavbu, tzv. výrobní příprava. Jedná se o podrobné seznámení s místem realizace stavby, rozvrhuje se prostor pro realizaci stavby, připravují se technologické postupy, bezpečnostní listy, probíhá uzavírání smluv s dalšími zhotoviteli na vybrané části stavby, případně vypracování realizační dokumentace. Tento čas je velmi důležitý pro kvalitní, ekonomický a bezpečný průběh výstavby. Prioritně jde o to nepodcenit výrobní přípravu stavby někdy nazývanou nulová fáze. Bohužel v České republice se tato doba nutná pro kvalitní přípravu stavby stále podceňuje. Zadavatel stavby po výběru zhotovitele chce co nejdříve zahájit výstavbu. Mnohdy jsou smlouvy nastaveny tak, že termín výstavby je stanoven lhůtou od předání staveniště a v některých případech je dokonce stanoveno, že předání staveniště proběhne např. do deseti dnů od podepsání smlouvy. Tím se nulová fáze výstavby vytrácí a zhotovitel přípravu stavby dělá tzv. za pochodu, čímž dochází k odsouvání bezpečnosti práce, ale také ochrany třetích osob tj. osob nezúčastněných na stavební výrobě. Třetí osoby jsou lidé pohybující se v bezprostřední blízkosti staveniště, kteří mohou být provozem stavby ve velké míře ohroženi. Je tedy důležité, aby si zadavatelé staveb uvědomili, že i jejich zodpovědností je dbát na bezpečnost a ochranu zdraví nejen na staveništi, ale i v jeho okolí. Pokud je stavba dobře připravena, dá se zrealizovat v nejvyšší kvalitě, ekonomicky, bezpečně a v relativně krátkém čase.

Dále je nutno uvést skutečnost, že výrazný vliv na úroveň a zajištění bezpečnosti práce na staveništi mají finanční prostředky, které jsou určeny na realizaci stavby. Týká se to zejména státních zakázek, kde ještě stále je nejdůležitějším kritériem nabídková cena. Snížení nabídkové ceny může zhotovitel docílit úsporou na materiálech, využitím levné pracovní síly, a to zejména zahraničních dělníků a zejména nedodržováním požadavků na zajištění bezpečnosti práce (obr. 1). Ze zákona je zadavatel stavby povinen poskytovat zhotoviteli součinnost při zajišťování dalších požadavků kladených na BOZP například tím, že finanční prostředky na zajištění BOZP budou zahrnuty do nabídkové ceny.

Každá stavba vzniká v jiných, specifických podmínkách, a proto je nutné k její realizaci i k volbě bezpečnostních opatření přistupovat individuálně. Konkrétní podmínky stavby mohou být navíc umocněny klimatickými vlivy, popř. i zásahem „vyšší moci“ jimiž jsou povodně, vichřice apod. Neexistují stejné realizační podmínky pro různé stavby.

Pozemní stavby jsou řešeny v uzavřeném a oploceném prostoru staveniště a nejčastější rizika převážně souvisí s prováděním prací ve výškách a nad volnou hloubkou (obr. 2).

U liniových staveb však není vždy možné zcela oddělit hranici mezi stavbou a vnějším prostředím, neboť se jedná o rozsáhlé stavby v proměnlivém terénu a s měnícími se okolními podmínkami co se týká pohybu osob v okolí stavby. Jiná budou opatření pro zajištění bezpečnosti práce na staveništi v hustě obydlené lokalitě a jiná pro stavby v nezastavěné oblasti. Zcela jiné jsou postupy při práci strojní a ruční. Liší se dokonce i podle použitých strojů. Pro názornost jsou uvedena i některá další opatření pro zvýšení bezpečnosti u liniových staveb. Významný vliv má geologie řešené lokality. Jedná se o rozdílné způsoby zabezpečení výkopů v soudržných a nesoudržných zeminách, což má dopad na délku provádění prací. Dodržení BOZP na liniových stavbách je poměrně náročné zejména z důvodu velkého rozsahu zajišťovacích prací a tudíž i velkých finančních nákladů. Také je nutné zohlednit různé chování pracovníků za deště, za mrazu nebo například silného větru.

V okolí pozemní stavby je možné pohyb chodců a provoz vozidel bezpečně řešit odkloněním komunikační trasy mimo staveniště nebo vytvořením bezpečného koridoru kolem stavby. U liniových staveb však musí mnohdy chodci procházet stavbou. V takovém případě je nutné vytvořit bezpečné průchody stavbou a přechody přes výkop, nebo překážku překlenout lávkou nebo přemostěním. Automobilní provoz je velkým omezením z pohledu bezpečnosti pracovníků a také řešení stability stěn výkopů. Řidiči v okolí staveb často nedodržují omezení rychlosti a mnohdy ani zákazy vjezdu.

Z výše uvedených důvodů bychom si měli odpovědět minimálně na pár otázek ohledně možnosti vzniku rizik. Následně musíme vyhodnotit závažnost rizika a přijmout opatření k jejich eliminaci. Zaměříme‑li se na veškeré práce související s prováděním staveb, je nutno se ptát:

  • Jsou práce dostatečně odděleny od prostorů pro veřejnost?
  • Je staveniště bezpečně ohrazeno a dostatečně osvětleno?
  • Jsou procházející osoby chráněny před pádem materiálu?
  • Po ukončení směny, nebo když se stavební práce dočasně zastaví:
    • je staveniště zajištěno?
    • jsou všechny výkopy a otvory bezpečně zakryty nebo ohrazeny?
    • je veškeré zařízení zabezpečeno proti neoprávněnému použití vč. žebříků?
    • jsou všechny materiály bezpečně uloženy?
    • jsou veškeré lehké materiály uložené tak, aby se při silnějším větru nestaly zdrojem nebezpečí?

Zajištění bezpečnosti práce stojí peníze a nemalé úsilí, ale šetření se zde nevyplácí. Úspory na bezpečnostních opatřeních vedou ke vzniku mimořádných událostí a tím ke zvyšování ceny díla, prodloužení doby výstavby a v důsledku i ke snížení kvality díla. Také práce pod tlakem, zejména při dodržení napjatých časových plánů výstavby, má za následek porušování pravidel BOZP. Finanční náklady na zajištění BOZP jsou tím vyšší, čím později je řešíme.

Ing. Jitka Vlčková, Ph.D.
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb
Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně

× Full - selfpromo