„Na vodě nás zajímají zakázky za miliardy i desítky milionů,“

říká obchodní náměstek divize 6 Metrostavu Jan Šlajs. Divize, v jejíž žilách historicky kolovala především stavařina na vodě, se za poslední léta rozkročila i na velké železobetonové dodávky, občanskou i bytovou výstavbu a průmyslové zakázky. Aktuálně realizuje například miliardový projekt v bratislavských Mlynských Nivách.

Jednou z vašich vlajkových lodí je aktuálně zakázka Mlynské Nivy na Slovensku, můžete stavbu přiblížit?
Mlynské Nivy jsou polyfunkční objekt, jehož srdcem je rozsáhlý autobusový terminál v Bratislavě a nad ním obchodně‑administrativní centrum. Je to velký projekt, technicky náročný a technologicky složitý, na který dodáváme železobetonové konstrukce.

Jak velká zakázka to pro divizi je?
Je to jedna z našich klíčových staveb, bavíme se o objemu kolem 40 milionů eur, to znamená více jak miliarda korun. Pro divizi jde aktuálně o jednu z objemově nejvýznamnějších zakázek, kterou má. A to včetně generálních dodávek.

Jak stíháte kapacitně?
Logicky nám to vytěžilo velké množství kapacit a otevřeně přiznávám, že si pomáháme i několika subdodavateli. Za kvalitu, plnění termínů a průběh stavby samozřejmě odpovídáme my. Samostatnou kapitolou je pak chybějící zejména dělnický personál a zdražující se materiály, ale to je na celý článek. Slíbili jsme investorovi (HB Reavis – pozn. red.) jasný termín a toho se pevně držíme.

Kolik lidí na Mlynských Nivách pracuje?
Stabilně přes dvacet techniků a stovky dělníků. Máme na stavbě lidi z Česka i Slovenska, kteří odvádějí velmi dobrou a tvrdou práci v omezeném čase. S ohledem na velikost a náročnost stavby se jí intenzivně věnuje přímo i vedení divize.

Vaším hlavním byznysem je tedy železobeton?
V rámci Metrostavu se naše divize 6 odlišuje především dvěma segmenty: vodohospodářské stavby a železobetonové konstrukce. Dále se věnujeme dalším segmentům, které tvoří rovněž podstatnou část našeho obratu a zajímavé jsou pro nás rovněž průmyslové a občanské stavby. Nemohu pominout také bytové projekty, kde se ale po negativních zkušenostech zaměřujeme jen na prověřené developery a spíše středně velké zakázky.

Jak se vám na Slovensku daří v rámci vodohospodářských staveb?
Na vodě jsme předloni dokončili velký projekt vodní elektrárny Želiezovce, což byla stavba za 250 milionů korun na Hronu, což už je silná řeka. I když se jedná o elektrárnu, je architektonicky hodně zajímavá. Když se podíváte na fotografie dokončené stavby těsně před tím, než se zaplavila řekou, je opravdu na co se dívat. Na Slovensku dále sledujeme několik zajímavých projektů a věřím, že se nám zde v nejbližší době podaří uspět a zahájit další zakázku.

V této souvislosti musím zmínit úspěch sesterské divize 8 u obrovské zakázky na Dunaji, kterou je modernizace obou plavebních komor na vodním díle Gabčíkovo. Realizaci stavby kolegové zahájili před dvěma měsíci.

Staví se teď na Slovensku více těchto staveb než u nás?
Záleží na typu stavby. Naším domácím trhem je samozřejmě Česká republika, ale v oblasti nových vodních elektráren, které jsme zmínili, bude v budoucnu na Slovensku více příležitostí. Stejně tak velikost stavby na vodním díle Gabčíkovo nyní v Čechách nenajdete, ale pevně věřím, že i nás doma čekají další velké a zajímavé stavby na vodě.

Na jaké vodohospodářské stavby se zaměřujete v Česku, když se vodní elektrárny, jak jste naznačil, příliš nestaví?
Zajímají nás především technicky a technologicky náročné a výjimečně stavby, různá vodohospodářská díla v takzvané velké i malé vodě. Myslím, že na jejich realizaci máme nadstandardně kvalifikovaný personál s bohatými zkušenostmi a referencemi. Přeci jen voda je živel a proto není rozhodně jednoduché na ní stavět. Nesmíme se však zastavit a proto se snažíme naše zkušenosti dále rozvíjet, což se daří jen tehdy, máte‑li stavby, na kterých se mohou realizovat. Stejně tak jdeme cestou rozšiřování našeho týmu i o méně zkušené lidi, kteří pokud mají o obor skutečný zájem, určitě u nás dostanou příležitost se prosadit a rozvíjet. Obojí se nám, myslím, daří.

Jaké jsou aktuálně vaše klíčové vodohospodářské stavby?
Nejnověji určitě rekonstrukce plavební komory Hořín, což je velký projekt téměř za 400 milionů korun a krásná technická památka. Budeme zde dělat nový hydraulický most pro zvýšení průplavnosti lodí. Zároveň musíme zachovat původní podobu plavební komory, což znamená, že se nejprve odstrojí kamenná obezdívka a po rekonstrukci předáme stavbu v původní podobě. Dále jako leader sdružení realizujeme rekonstrukci plavební komory Štvanice. Rovněž pak jako leader sdružení svým významem a finančním objemem ve výši 1,2 miliardy korun rozsáhlý projekt modernizace úpravny vody Želivka s unikátní technologií aktivního granulovaného uhlí. Navíc se na ní Metrostav historicky podílel a vracíme se tak na „vlastní“ území. Toto jsou aktuálně tři velké projekty v realizaci, z kterých mám opravdu radost.

A budoucí zakázky?
Účastníme se tržní konzultace na vodní dílo Orlík, které by jej mělo zabezpečit před účinky velké vody. Půjde určitě o zakázku, která přesáhne miliardu korun. Dávali jsme prekvalifikaci na čistírnu odpadních vod jih pro pražské letiště a účastníme se mnoha dalších tendrů. Nejsou nám cizí ani vodohospodářské stavby menšího rozsahu jako například v Bechyni, kde děláme čistírnu odpadních vod za desítky milionů korun. Snažíme se, abychom nebyli zaměřeni jen na velké projekty, ale měli výrobní program vyváženě poskládaný z velkých, středních i malých staveb. Pomáhají tomu i dvě regionální zastoupení pro Jihočeský kraj v Českých Budějovicích a Vysočinu v Jihlavě.

Jak se díváte na polský trh, kde jste rovněž byli dříve aktivní?
Více než my tam působí v dopravním stavitelství naše divize 4. Na rozdíl od zkušeností jiných firem zakázky v Polsku (Rekonstrukce VD Nysa – pozn. red.) nelitujeme, protože byla v naší odbornosti. Samozřejmě jsme v Polsku nechali nějaké „školné“, protože šlo o první vodohospodářskou zakázku na tamním trhu. Je to pro nás důležitá referenční stavba. Ale kdyby se tam objevil zajímavý projekt, který by zapadal do našeho výrobního programu, určitě bychom tuto příležitost nezahodili. Protože máme kvalitní lidi, kteří stavbou v Polsku prošli, už známe lépe trh a nebojím se, že bychom neuspěli.