Jaroslav Kania
I toto uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Ing. Jaroslav Kania, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro finance, investice a majetek.
Kritiků připravované Novely stavebního zákona přibývá. Co si o něm myslíte Vy?
Myšlenka Novely stavebního zákona, která by zjednodušila a urychlila dnešní absolutně nevyhovující stav, je jistě dobrá. Nejsem si však jistý, zda koncentrace výkonných a zodpovědných na jedno jediné místo, daleko od konkrétních lokalit, přinese žádoucí účinek. Naopak by mohla být změna v konkrétních případech dokonce kontraproduktivní. Buď by termín pro rozhodnutí oddálil, nebo naopak by vedl k tomu, že by nebyl vůbec zodpovědně posuzován, resp. mohlo by být rozhodnutí „ve spěchu“ dokonce chybné. Úředníků je navíc málo, stavební boom je značný, bavit bychom se mohli i o platovém ohodnocení těch kompetentních lidí. V soukromé sféře by si myslím určitě vydělali mnohem více. Když do toho započítáme (právním prostředím bohužel vyvolaný stav ve společnosti) určitý alibismus – myšleno tím, že úředník, aby byl ze všech stran krytý, si nechává vypracovávat množství různých posudků, tak je situace taková, jaká je.
Myslím si, že bychom byli schopni řídit a kontrolovat procesy na úrovni Krajů efektivněji, než z nějakého centra. Věřím, že paní ministryně vyhodnotí mnohé schůzky a diskuze v regionech a promění je v návrh, který nalezne celospolečenskou shodu.
Moravskoslezský kraj má, díky své průmyslové historii, jistě množství specifik…
Náš kraj je protkán velice logisticky propracovanou a rozsáhlou sítí silnic, překladišť, vleček a železnic. Souviselo to s tím, že toto průmyslové území (díky výskytu černého uhlí a hutnictví) muselo být propracovaně zásobováno vstupními surovinami nebo zásobovat zbytek republiky energiemi či například ocelí pro další zpracování. Toto je dnes zohledněno v několika podporovaných (a myslím spravedlivých) projektech ze strany Bruselu.
Pokud bychom se dokonce domluvili i s Polskem na nějakém společném postupu, tak se bavíme o miliardách korun pro potenciální přeměnu dříve uhelných lokalit například na regiony, které budou u zrodu ekonomicky smysluplných náhrad konvenčních zdrojů například za vodíkové technologie.
Některé jiné regiony Česka proti tomu „zvýhodňování“ asi vystupují, že?
Některé ano, ale myslím si, že tato cílená podpora postižených regionů, MSK i Ústeckého a Karlovarského, je v historických souvislostech zcela na místě. Nikde jinde nenajdete takový rozměr brownfieldů např. po uzavřených dolech. Specifikem je to, že na rekultivovaných plochách po těžbě nikdy žádný mrakodrap nepostavíte, prostě to nedovolují geologické poměry a asi už nikdy nedovolí. Využití tady mohou maximálně najít například vyznavači golfu.
Pokud by se nám podařilo ten základ průmyslové infrastruktury modernizovat a smysluplně dále propojit, máme k dispozici unikátní lokalitu například pro sofistikovanou a moderní produkci strojírenského charakteru. Využijme tady tohoto potenciálu a neřešme zábory rozsáhlé zemědělské půdy někde jinde s nutnostmi miliardových investic do zcela nové infrastruktury a využijme potenciálu, který je tady již k dispozici.
Podařilo se něco podobného jinde v Evropě?
Inspiraci můžeme hledat například v regionu Frankfurtu nad Mohanem v Německu. Tam je jasně vidět, jak na to, co, kdo to bude platit a jaký z toho bude mít region efekt. V malém měřítku již toto vidíme i u nás, v Dolní oblasti Vítkovice.
Tato unikátní lokalita je připravená například k tomu, aby (například) zde začaly působit příspěvkové organizace státu, například muzea. První vlaštovkou je právě budované Národní zemědělské muzeum. Myslím si, že po celé republice leží v depozitářích různé exponáty, které nemají vyhovující prostory, a proto jsou zbytečně ukryty před zraky veřejností. Kraj proto přichází s myšlenkou podpory vzniku Muzea+ v DOV, kde by mohly různé exponáty najít své místo. Memorandum o zřízení příspěvkové organizace mezi vládou ČR a krajem je stále platné. Ukázat bohatství tady v Ostravě by prospělo jak státu, tak i našemu kraji.
Na všechny dobré myšlenky je ale potřeba najít finance.
V oblasti dotačních titulů jsme se vydali trochu specifickým směrem. Zkoušíme se dostat k financím na projekty nejen přes Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, ale i napřímo – do Bruselu. Ten totiž vypsal tzv. rozvojové projekty, resp. dotační tituly pro postižené regiony. Jde sice o menší částku, ale má to něco do sebe. Pracujeme na zpracování ukázkového projektu, který by sloužil jako pilotní žádost. Podmínky jsou přísné, především ve směru úspěšného dokončení realizace schváleného projektu v čase. A zase jsme u těch schvalovacích projektů a Novely stavebního zákona…
Pokud uspějeme, pak jde již jen o administrativní procesy, resp. není rozdíl, jestli žádáte o 2 nebo 200 milionů euro. Pro úspěch tohoto snažení má MSK přímo v Bruselu přímé zastoupení, které má jednoznačný úkol… Přispět k zisku dotace na konkrétní projekt, který bude v čase realizován. Jde o jakýkoliv projekt. Důležité je si ověřit, že to budeme umět, a zkušenosti pak využijeme pro další projekty.
Nedávno, v rozhovoru s architektem Pleskotem, zazněla lítost nad tím, že politici nemají odvahu bouchnout do toho pověstného stolu a jako leadeři jít a podpořit větší projekty – například výstavby knihoven, divadelních sálů… Souhlasíte s tím?
Souhlasím s tím, že politici by měli být těmi pověstnými tahouny. Příkladem může být Vědecká knihovna v Ostravě, která se nachází v nedůstojném stavu. Pokud bychom se kolem toho nezačali více starat, tak ten původní projekt, na jehož podporu existuje dokonce vládní usnesení, doslova vyšumí do prázdna. Projekt z roku 2010 bylo potřeba uzpůsobit moderním trendům a mohu oznámit, že projekt bude na podzim připraven. Jsme připraveni i na variantu, že by stát v memorandu slíbených 800 milionů nedal. Knihovnu by pak financoval kraj a město Ostrava, a to včetně dalších plánovaných akcí – Galerie 21. století, koncertní sál… Takže odpověď na Vaší otázku zní: „Ano, někdy je potřeba bouchnout do stolu, aby se věci pohnuly dopředu.“
Moravskoslezský kraj nemá jen hustě zabydlená území, ale i lokality, kde se na dlouhá desetiletí doslova zastavil život. Jde například o Vítkovsko či Osoblažsko.
Obce zde myslím nemají šanci na zisk nějakých úvěrů, resp. obávám se, že by měly problém se splácením. Snažíme se proto poskytnout jim v rámci speciálního dotačního titulu prostředky a podpořit např. rozvoj turistického ruchu, čili cyklostezek, obnovy památek, dále pak investovat do rozvoje kulturního života, služeb, bydlení, stravování a podpory podnikání obecně.
Výhodou tohoto kraje je určitě nedotčená krajina, čisté ovzduší, blízkost sousedního Polska a relativně dostupný dojezd z větších měst – Krnova, Opavy, resp. Ostravy…
Určitě. Investovali jsme i proto do obnovy unikátní osoblažské úzkorozchodné tratě, postupně projdou rekonstrukcí jednotlivá nádraží na této trase s tím, že podpoříme projekty na „oživení“ stanic. Turisté jsou zvyklí na stále vyšší standard a komfort a v tomto směru zatím na Osoblažsku nemohou být absolutně spokojení. Podpořit hodláme projekty na rozvoj zemědělství, třeba realizaci sadů tak, aby Osoblažsko nebyly jen pastviny. Nechceme taky, aby zde vznikl nějaký skanzen, ale aby se zde vrátil plnohodnotný život, alespoň z části.
