Články

Rada hl. m. Prahy odsouhlasila odkup historické výpravní budovy Nákladového nádraží Žižkov a navazujících pozemků potřebných pro další rozvoj oblasti. Od společnosti České dráhy koupí hlavní město nemovitosti celkem za 1 426 348 000 Kč. Záměr musí ještě potvrdit Zastupitelstvo hl. m. Prahy. 

Pražští radní na svém posledním jednání odsouhlasili pořízení změny územního plánu, která se týká kolejiště Hlavního nádraží v Praze. Materiál zítra projedná městské zastupitelstvo. Možnost výstavby v této důležité lokalitě města dosud nebyla upravena vůbec nijak a město si tímto krokem zachovává plnou kontrolu nad podobou budoucí výstavby.

Dánské studio Henning Larsen Architects v soutěžním dialogu na úpravy území hlavního nádraží v Praze zvítězilo se svým návrhem Šťastný Hlavák. Jeho hlavní myšlenkou je přirozené propojení Vrchlického sadů, odbavovací haly, nové tramvajové zastávky přímo před nádražím a historické Fantovy budovy.

Architektonický návrh Masaryčky od Zahy Hadid je unikátní nejen designem obvodového pláště, ale představoval také velkou výzvu pro realizaci celé fasády, kterou realizovala společnost Sipral.

Hlavní město Praha, městská část Praha 3 a společnost FINEP v pondělí slavnostně podepsaly smlouvu o spolupráci na rozvoji brownfieldu nákladové nádraží Žižkov. Uzavřely tak historicky první trojstrannou dohodu o podobě výstavby a zároveň výši takzvaných kontribučních příspěvků developera v této lokalitě, který přispěje 167 milionů korun na veřejnou vybavenost.

Nádraží je pro mnohé synonymem čekání, ale také symbolem setkávání. Je místem, které utváří důležité okamžiky v našich životech. Masarykovo nádraží je navíc významné svou dlouhou historií a také tím, že je hlavové.

Při úvahách, zda rekonstruovat historickou výpravní budovu v Radotíně, nebo vystavět novou, se ukázalo, že stávající budova není schopna pojmout nynější provoz a intenzitu pohybu cestujících v rámci stanice. Jedná se o variantu, která je také cenově výhodnější.

Je v centru hlavního města, má dokonalou dopravní infrastrukturu a přitom nikdy toto rozsáhlé území nemělo vlastní název. Tvořily ho zanedbané parcely se špatnou prostupností, nikdo tam nechtěl chodit. Pro brownfield a Masarykovo nádraží se dlouho hledala náplň. Události se daly do pohybu, když do konsorcia firem vlastnících pozemky vstoupila Penta a došlo ke změně územního plánu. A architektka Zaha Hadid svým pohledem na území úplně nabourala dosavadní zvyklosti.

V druhé části rozhovoru s Jakubem Klaškou, architektem pracujícím v Londýně ve studiu Zaha Hadid Architects, jsme se zaměřili hlavně na Masaryčku. Tvrdí, že je to úžasné území a že se přestavbou neuvěřitelně pozvedne. Má také rád dřevo jako stavební materiál. Chtěl by ho vrátit do měst, kam odjakživa patřilo...

Když Zaha Hadid sestavovala tvůrčí tým pro architektonickou soutěž o podobu území u Masarykova nádraží, jako hlavního architekta jmenovala Jakuba Klašku. Čecha, kterého poznala ve Vídni na univerzitě, kde učila, a jehož roku 2010 přivedla do svého ateliéru v Londýně. A tu soutěž vyhráli.