Články

Ministerstvo pro místní rozvoj zaslalo vládě ČR dokument, z něhož vyplývá, že může dojít k posunutí účinnosti novely stavebního zákona. Prodloužení legislativní nejistoty a zdržení digitalizace stavebního řízení by mohlo negativně ovlivnit segment stavebnictví, a tím pádem i hospodářské výsledky Česka.

Proces získání stavebního povolení je klíčovým krokem při realizaci stavebního projektu. V některých případech stačí pouze ohlásit stavební činnost, v jiných situacích dokonce není potřeba ani to. V případě, kdy je však nutné získat od úřadů zelenou, může doba trvání celého procesu značně ovlivnit celý průběh. V následujícím textu se podíváme na to, jak Česká republika obstojí v porovnání s okolními státy.

Řízení vedoucí k získání stavebního povolení podle současné právní úpravy je nepřiměřeně zdlouhavé a složité. Nový stavební zákon si klade za cíl tento stav odstranit. Nastíníme vám změny, které nový stavební zákon přinese, a rovněž okamžik, od něhož se bude dle nového stavebního zákona postupovat.

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon“) ještě ani není účinný a už prošel rozsáhlou novelizací (konkrétně zákon č. 152/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony), která se stala účinnou 1. července 2023. Jaké změny předkládá a na co si dát pozor?

Vláda koncem října schválila takzvanou věcnou novelu nového stavebního zákona. Kam nový stavební zákon aktuálně směřuje?

Právo se neustále vyvíjí a úkolem právníků je nezůstat pozadu, myslí si Tomáš Pokorný z AK Vych & Partners. Rozhovor jsme vedli s ním, jako specialistou na stavební právo, a s majitelem kanceláře Janem Vychem. „Nedotknutelnost vlastnictví je jedním ze základních kamenů našeho ústavního pořádku, takže očekávám řadu žalob v této oblasti,“ říká Vych k zabavování majetku ruským občanům.

Rozhovor s Danielem Miklósem, náměstkem generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR (HZS) pro prevenci a civilní nouzovou připravenost.