Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze (UCEEB) se výrazně podílí na výzkumu a rozvoji výškových dřevostaveb v České republice. Jak může připravovaná změna požárních předpisů změnit jejich výstavbu? Jsme připraveni na realizaci unikátních projektů, nebo nás čeká ještě dlouhá cesta?
Probíhající rekonstrukce a dostavba Průmyslového paláce v Praze-Holešovicích se samozřejmě týká i nosných ocelových konstrukcí stavby. Od roku 2022, kdy byla stavba zahájena, bylo získáno velké množství zkušeností a zajímavostí souvisejících se sanacemi, úpravami a zesilováním stávajících nýtovaných konstrukcí z roku 1891.
V rámci rekonstrukce a dostavby Průmyslového paláce v Praze se v současnosti staví objekt novostavby haly levého křídla na místě původního, vyhořelého v roce 2008. Tento článek pojednává o nosné ocelové konstrukci tohoto objektu.
Jedním z aktuálních problémů pozemního stavitelství v Česku jsou otázky spolehlivosti dodatečně předpjatých konstrukcí střešních vazníků průmyslových hal. Jde zejména o konstrukce z let 1960 až 1980, jejichž návrhová životnost buď již skončila, nebo se blíží ke svému konci, které však ve velkém rozsahu na našich stavbách stále fungují.
Zástupci energeticky náročných odvětví českého průmyslu upozorňují, že Česko by nemělo podpořit Evropskou komisí navržený klimatický cíl snížit emise o 90 % do roku 2040.
Kamila Janovská, děkanka Fakulty materiálově-technologické VŠB-TUO, si je vědoma, že úspěch fakulty je přímo závislý na kvalitě lidí. Proto klade velký důraz na vědecké týmy a na přenos nových poznatků do studia, přípravy prototypů a vývoje moderních technologií.
Obnova Průmyslového paláce na pražském Výstavišti pokračuje podle plánu i dva roky po zahájení náročných prací. Hotové už jsou například všechny výkopové práce, vznikl suterén pod levým křídlem paláce i s vjezdem pro kamiony a byla také vztyčena větší část ocelové konstrukce na levém křídle.
Zástupci energeticky náročných odvětví českého průmyslu upozorňují, že ČR by neměla podpořit Evropskou komisí navržený klimatický cíl snížit emise o 90 % do roku 2040. Návrh vychází z nerealistických předpokladů a zcela opomíjí skutečnost, že Evropská unie ani jednotlivé členské státy zatím nevytvořily podmínky nezbytné pro masívní investice do zelené transformace průmyslu v jednotlivých zemích.
Nemovitostní skupina Urbanity právě zahájila ve svém průmyslovém kampusu v Tachově výstavbu dalších dvou výrobních budov. Nabízené jednotky od 5.000 m2 do 18.200 m2 si budou moci klienti přizpůsobit na míru jejich potřebám.
„Veřejná správa provozuje řadu starých nemocničních pavilonů, státních budov a dalších úřadů, které jsou energeticky náročné. Přímo se tak nabízí, aby se potenciální investoři inspirovali úspěšnými EPC projekty a zaměřili se na úspory,“ říká Karel Volf, generální ředitel společnosti Metrostav DIZ.