Dům, který přijede autem. Modulární dřevostavby jsou teprve na začátku

Zeptáte-li se kdekoli v Česku na ulici náhodného člověka, z jakých materiálů se staví dům, devět z deseti oslovených řekne „cihla, beton“. Kdybyste stejný průzkum realizovali ve Švédsku, Finsku nebo Estonsku, tři čtvrtiny lidí by zmínily jako základní stavební materiál také dřevo. Jak je to možné?

„Hlavně tam, prosím vás, nepište, že se jedná o unimo-buňky. Modulové domy jsou něco diametrálně odlišného,“ prosí Vojtěch Juřenčák zástupce časopisu KONSTRUKCE. Sešli jsme se za účelem prohlídky výrobního areálu firmy Eko modular, lídra v oboru zakázkových modulárních dřevostaveb. Na správném pojmenovávání věcí souvisejících s předmětem svého podnikání si jednatel a spolumajitel společnosti dost zakládá. Má pro to své důvody.

„I po mnoha letech v oboru se nestačíme divit, jak málo zákazníci o modulárních dřevostavbách vědí. Jsou ovlivněni řadou mýtů a nepravdivých informací, stále mezi nimi panuje nedůvěra. Většinou to změní až jejich přímá zkušenost s někým, kdo v takovém domě bydlí,“ dodává jednatel společnosti sídlící v jihomoravských Tvrdonicích.

Modulární dřevostavba je mnohdy cizí pojem i pro architekty či projekční kanceláře. Využíváme toho, že máme za průvodce úspěšného podnikatele v oboru dřevostaveb, a zjišťujeme, o co tedy jde a jak to celé funguje.

DŮM, KTERÝ SNESE JEŘÁB

„Základní myšlenka modularity je brát koupi nového domu stejně jako koupi nového auta,“ začíná ze široka Juřenčák. Zjednodušeně, klient si na začátku namodeluje dům podle svých představ – včetně vybavení, spotřebičů, klidně i vnitřních žaluzií nebo povlečení na postel. Zaplatí zálohu a do osmi měsíců mu jeřáb snese po částech takto zařízenou dřevostavbu na místo určení.

„Ono by to šlo i rychleji, čistá výroba jednoho modulu trvá kolem tří měsíců. Delší dobu dodání máme nastavenou proto, že to dřív nestíháme. Jsme zavaleni zakázkami,“ tvrdí spolumajitel firmy. I tak platí, že když má zákazník zájem, dostane dům, v němž může obratem bydlet. „Bez nadsázky, klient si k převzetí domu může přinést jen kufr s oblečením a osobními věcmi, pokud to tak bude chtít.“

Eko modular má odlišný přístup od většiny firem, které realizují dřevostavby. Především v tom, že modulární dřevostavba vzniká ve výrobní hale, nikoli na místě, kde bude jednou stát. To má spoustu výhod, ale i své limity. Stavba není závislá na rozmarech počasí, takže její realizace trvá stejně dlouho v jakémkoli ročním období. „Zde se připravují jednotlivé moduly, ze kterých se následně složí celý dům. Devět z deseti modulů je v pasivním standardu,“ ukazuje spolumajitel a šéf výroby v jedné osobě na probíhající montáž zakázky ve výrobní hale. Míjíme hromadu vyskládaných KVH hranolů, jež budou tvořit základ další konstrukce.

SILNIČÁŘI URČUJÍ LIMITY

„Maximální rozměr jednoho modulu, který vyrábíme, je 4,5 na 13 metrů. Z největšího základního modulu můžete vytvořit i 3+kk o užitné ploše necelých 42 m2. Moduly se ale dají napojovat a nastavovat, nabízíme různé sestavy do tvaru písmen U, L, T, P, Z atd. nebo podle přání klienta. Lze si to představit jako takové lego pro dospělé,“ popisuje zakladatel rodinné firmy.

Jeden limit modulární dřevostavby v rodinné Juřenčákově firmě přesto mají – výšku stropů. „Můžeme mít tak vysoké moduly, jak vysoké jsou podjezdy pod mosty na silnicích a dálnicích cestou k zákazníkovi,“ poukazuje na neobvyklou překážku jednatel firmy. „Převážíme prakticky hotový dům, respektive modul, se vším vybavením, skříňkami, spotřebiči a vším ostatním. Ve stěnách a stropech jsou už namontované rozvody vody i kanalizace, elektrorozvody, rekuperace, klimatizace, svítidla, všechno možné. A s tím vším se musíme vejít jako s nadrozměrným nákladem na silnice,“ osvětluje situaci Juřenčák. Maximální světlá výška, jakou mohou interiéry od tohoto výrobce mít, je tedy 2,8 metru. Jinak se pomocí modulů dá sestavit téměř libovolně velký dům – případně komerční prostor.

VE DŘEVU PROBLÉM NENÍ

Aktuální legislativa omezuje výstavbu ze dřeva především ve dvou základních aspektech. Je to požární norma, která se pro budovy nezměnila od roku 1987 a ke dřevu se staví jako k hořlavému materiálu; druhým aspektem je výška celé stavby. „V Česku můžeme postavit pouze dvoupodlažní dřevěnou modulární stavbu, třeba ale na Slovensku až pětipodlažní. Technicky to tedy možné je, problém je v tom, že dřevo jako stavební materiál není v Česku moc podporováno. Jsme konzervativní národ, i úředníci vnímají stavbu především jako cihlu a beton,“ pokračuje jednatel.

„Když se podíváte za hranice, hlavně směrem do Skandinávie, tam jsou dřevostavby naprostým standardem. Vědí, že je to ekologičtější a ve finále i ekonomičtější varianta. U nás je zatím zažitá zkratka, že dřevo rovná se zvýšené nebezpečí požáru,“poukazuje majitel na hlavní příčinu, proč i klienti mají zažité dřevo jako materiál nevhodný ke stavění. Přitom certifikovaná modulární dřevostavba splňuje stejné požární normy a předpisy jako stavby z jiných materiálů. Dřevo má dokonce v masivní formě větší požární odolnost než například ocel.

Když řešíme zdroj dřeva, jenž se k výrobě modulárních dřevostaveb používá, převažuje smrk z českých a slovenských lesů. Z toho se vyrábí i konstrukční KVH hranoly, které mají velmi přísné certifikační normy a splňují všechny požadavky pro výstavbu kvalitní dřevostavby. „V souvislosti s aktuální válkou na Ukrajině pociťujeme výpadek sibiřského modřínu. Ten končí, budeme ho muset nahradit jinou tvrdou dřevinou. Pro nás ale netvoří hlavní stavební materiál,“ tvrdí náš průvodce.

A škůdci? Třeba dřevomorka nebo jiní? „Je třeba si uvědomit, že dřevo, které dnes kupujeme, má v sobě jen tři až pět procent relativní vlhkosti. Před desítkami nebo stovkami let mělo dřevo na stavby běžně 30procentní vlhkost. A to má přímou souvislost i se škůdci. Zjednodušeně řečeno, suché dřevo pod zhruba 12 procent relativní vlhkosti jim nechutná,“ říká Juřenčák. „Ohledně plísní v domě platí shodné pravidlo pro všechny stavby – v domě musí být zajištěna výměna vzduchu kvůli obsahu CO2 a vlhkosti. Buď rekuperací, kterou má většina našich modulů, nebo důsledným větráním okny.“

S DOMEM NA ZÁDECH

Jak již bylo řečeno, konstrukce domu je plně přizpůsobena převozu, spoje jsou tedy konstrukčně silnější než konstrukce v jiných bodech. Proto je teoreticky možné dům přemístit i vícekrát. „Domy k častějším přesunům nejsou sice určené, to ale neznamená, že to nezvládnou. Když se někdo stěhuje za prací nebo je třeba převézt nějaký komerční prostor, není to problém. Za dobu naší činnosti jsme jeden dům převáželi dokonce třikrát a nebyl s tím problém,“ tvrdí Juřenčák. Dodává ovšem, že technologie se musely za ta léta zdokonalit. „Dříve nám při převozu praskaly například spoje u sádrokartonů, teď už se to neděje. Jsme schopni převézt i skleničky ve skřínce na nádobí,“ říká.

Modulární stavby se nejčastěji usazují na zemní vruty. „Nemáme problém s tím, když si klient vytvoří základovou desku z betonu, přichystá betonové patky nebo železobetonové pásy. Stavbu i na takové základy samozřejmě také umístíme. Všem ale doporučujeme zemní vruty. Cenově vyjdou zhruba na polovinu základové desky, když stavbu budete potřebovat přemístit, dají se zase vyndat a na místě po vás nezbyde nic,“ sčítá výhody vrutů Juřenčák. Pokud jde o usazování v terénu, zemní vruty dokážou vyřešit sklon svahu do 30 stupňů.

KOLIK TO STOJÍ

Průměrná cena za metr čtvereční u modulární dřevostavby vychází podle slov jednatele firmy na 35 tisíc korun. Nejsou v tom základy, ty s použitím zemních vrutů vyjdou na nižší statisíce. Není v tom doprava a montáž modulu pomocí velkého jeřábu. „Tam hodně záleží na typu zakázky. Přeprava nadrozměrného nákladu má svá specifika, v ceně celého domu jsou to řádově procenta. Přepravit jeden modul od nás z Tvrdonic do Ostravy vyjde asi na 35 tisíc korun. Když jsme realizovali nedávno zakázku pro klienta z Karlových Varů, přeprava tří modulů ho vyšla na 200 tisíc,“ odkrývá karty spolumajitel Eko modularu.

Za zhruba čtyři roky fungování firmy prošly rukama jejích zaměstnanců desítky zakázek – loni připravili v průměru jeden modul týdně. „Zájem stoupá, poptávku nestíháme uspokojovat, tak musíme prodlužovat termíny dodání,“ říká jednatel a šéf provozu. Co se týká budoucnosti, hledí opět směrem na sever Evropy. „Kromě desítek rodinných domů jsme před dvěma lety realizovali první modulární školku v Česku – jako dřevostavbu v pasivním standardu, letos jsme si ozkoušeli i modulární saunu, současný cíl je realizovat modulární bytový dům.“ Při otázce, jak chod firmy zasáhla současná krize, krčí rameny. „Ceny rostou přímo před očima, dneska ani nevíte, jestli vyděláváte,“ uzavírá Vojtěch Juřenčák.