Main - Město a světlo

Jde to jen ze dřeva. Bez uhlíkové stopy, bez betonu

publikováno:
Foto: White Arkitekter, Martinsons / Jonas Westling, Sven Burman Foto: White Arkitekter, Martinsons / Jonas Westling, Sven Burman

Švédská, finská či dánská studia jsou často těmi, které trendy v architektuře a stavitelství udávají. Týká se to digitalizace, ohleduplnosti k životnímu prostředí nebo sociálních aspektů bydlení. Jedna z nejvyšších dřevostaveb na světě, uhlíkově negativní kulturní centrum s hotelem Sara Kulturhus na severu Švédska, je vnímána jako vlajková loď udržitelného designu.

Sara Kulturhus na severu ŠvédskaNové kulturní centrum Sara leží přímo ve středu města Skellefteå pár desítek kilometrů od polárního kruhu. Spojuje v sobě řadu funkcí: divadlo, muzeum, uměleckou galerii, veřejnou knihovnu, konferenční centrum a hotel. Budova je navržena jako uhlíkově neutrální a je postavena především ze dřeva z regionálních boreálních lesů.

Za unikátním projektem stojí mezinárodně působící studio White Arkitekter. To se dlouhodobě věnuje ekologicky a sociálně udržitelné architektuře s využitím dřeva jako významného obnovitelného materiálu – celkem ve světě zaměstnává na 800 lidí. V roce 2016 ateliér navrhl 20patrovou budovu Sara Kulturhus, která je jednou z nejvyšších dřevěných výškových staveb na světě (měří 75 metrů, celková plocha je asi 30 tisíc m2). 

S PODPOROU VELVYSLANCE

ROBERT SCHMITZ a OSKAR NORELIUSK otevření díla architektů Oskara Norelia a Roberta Schmitze došlo loni v září. Ateliér na projekt vyčlenil asi 100 lidí – tvrdí to hlavní architekti, kteří měli v lednu v Praze o tomto díle přednášku v rámci vernisáže výstavy projektu v Galerii Jaroslava Fragnera. 

To, že přednášku v zaplněném sále Betlémské kaple uvedl švédský velvyslanec Fredrik Jörgensen, je dobrou ilustrací toho, jakou důležitost tomuto projektu, přesněji celému směru současné severské architektury, skandinávské státy přikládají.  Přítomnost velvyslance je jen pomyslnou třešničkou na dortu. Podobná díla vznikají také díky systematické podpoře ze strany států. Když už ne přímo finanční (budova, která je předmětem tohoto článku, má soukromého investora), tak alespoň na legislativní a profesní úrovni. Počínaje vzděláváním, konče různými programy zvýhodňujícími progresivní trendy.

ROBERT SCHMITZ (na fotce vpravo), OSKAR NORELIUS, hlavní architekti

„BIM strategie, kterou jsme při projektu používali, znamenalo vytvořit společný komunikační model pro 72 uživatelů z 19 různých společností, zahrnující 300 tisíc stavebních prvků a 5 500 procesů k řešení.“ „Pouze 40 z celkových 5 500 procesů bylo potřeba řešit na místě. Jinými slovy – 99,3 procenta všech věcí byla vyřešena už ve fázi designu, což mělo vliv i na snížení celkového rozpočtu.“

KONSTRUKCE BEZ BETONU

Hlavním cílem architektů bylo poukázat na možnosti použití dřeva jako konstrukčního materiálu pro složité výškové budovy v rámci udržitelné výstavby. Vysokopodlažní dvacetipatrový hotel je postaven z prefabrikovaných objemových modulů CLT panelů (křížem lepené dřevo), které jsou umístěny mezi dvěma výtahovými jádry (také z CLT).

Oproti tomu konstrukční systém nižší hlavní hmoty tvoří sloupy a nosníky z lepeného lamelového dřeva, ale jádra a smykové stěny jsou opět z CLT. Architektonický návrh umožnil, aby nosná konstrukce vznikla bez betonu, což urychlilo dobu výstavby (ta probíhala celkem 73 týdnů) a zcela zásadně snížilo uhlíkovou stopu.

PŘEDVÍDATELNÉ JEVY ŠETŘÍ ENERGIE

Sara Kulturhus na severu Švédska„Naše budova je uhlíkově negativní. Část je řízená umělou inteligencí, která sleduje a vyhodnocuje, jak jsou prostory využívány. Podle toho v průběhu času optimalizuje spotřebu energie,“ říká Robert Schmitz, jeden z hlavních architektů. Jak to probíhá v praxi? „Například před koncertem s mnoha návštěvníky může být v jednom prostoru vyráběn a skladován chladný vzduch. Nebo lze bazén vyhřát o stupeň navíc, aby se vytvořilo teplo v době vyšší spotřeby,“ dodává kolega architekt Oskar Norelius. Tyto předvídatelné jevy snižují zatížení objektu během energetické špičky. Budova je připojena k městské infrastruktuře, má ale i vlastní tepelné čerpadlo, samozřejmostí jsou solární panely na střeše. Může se tedy odpojit od sítě, když je zatížení nejvyšší. „Doba připojení k síti je jediná doba, kdy systém používá zdroje produkující CO2,“ připomíná Norelius.  „V případě potřeby může budova také odebírat teplo z dálkového chlazení, což pomáhá ochlazovat ostatní domy v centru,“ přidává další způsob nakládání s energiemi Schmitz. Jako záložní zdroj elektřiny má kulturní centrum Sara baterie, nepotřebuje používat tradiční diesel agregáty. 

A jak je to s celkovou životností této dřevostavby? „Uvádíme 100 let, ale to je pouze kvůli použitým technologiím. Dřevo jako hlavní materiál není v tomto ohledu limitující. Nejstarší dřevěné stavby světa mají kolem 1 000 let, osobně doufám, že tuto hranici překonáme,“ uzavírá Schmitz.

Související články

Aktuálně

Hlavní město obdrželo od Centra světového dědictví UNESCO odborný posudek na urbanistickou studii, která byla výsledkem mezinárodní soutěže na rozvoj území v okolí Masarykova nádraží. UNESCO v něm skrze své poradní orgány konstatuje, že studie má “potenciál lépe odhalit výjimečnou světovou hodnotu této části Prahy.“ Čtvrť, která podle návrhu vznikne, pak UNESCO hodnotí jako “vstřícnou jak ke svému bezprostřednímu kontextu, tak k urbanistické morfologii Prahy obecně.“ Pozitivní zprávy přicházejí po dlouhém období, kdy byly vztahy mezi Centrem světového dědictví UNESCO a Prahou spíše napjaté.

 

www.praha.eu

Kalendář akcí