Metrostav a. s.
Levé křídlo Průmyslového paláce na pražském Výstavišti vyhořelo v roce 2008. Trvalo víc než třináct let, než se podařilo spustit rekonstrukci tohoto historického objektu. Výraz paláce bude nasměrován blíže přírodě, hlavně barvami, říká Ing. arch. Vladimír Thiele ze společnosti SGL Projekt.
Konsorcium firem vedených společností Metrostav DIZ s. r. o. převzalo staveniště letos v únoru, stavební práce jsou již v běhu.
Je zakázka na rekonstrukci levého křídla Průmyslového paláce podobná něčemu, co už jste navrhoval?
Dlouhodobě se v našem ateliéru SGL Projekt s. r. o. zabýváme obnovou kulturních památek, z tohoto pohledu byla obnova Průmyslového paláce příbuzná ostatním projektům z této sféry a období vzniku. Za všechny bych jmenoval projekt obnovy burzy v Holešovické tržnici, který se připravuje k realizaci, nebo dokončená stavba kuželníkového pavilonu v Havlíčkových sadech v Praze 2. Okrajově se v současnosti účastníme i obnovy Fantovy budovy hlavního nádraží v Praze, která je po konstrukční stránce o dekádu mladším následníkem Průmyslového paláce.
Proč se bude levé křídlo rekonstruovat podle původní podoby, ne tedy podle té, která vyhořela a vycházela ze současné podoby pravého křídla z 50. let?
Starší podoba interiéru je zajímavá uživatelsky, protože vytváří ještě větší ucelenou plochu i výšku, než je v současnosti v pravém křídle, bude tu možné dosáhnout větší flexibility pro akce pořádané v Průmyslovém paláci.
Architektonicky toto řešení vidíme také jako příležitost prezentovat vývoj této jedinečné stavby. Důvody, kvůli kterým v pravém křídle vznikla vestavba interiéru z 50. let, již dnes také nejsou technicky ani uživatelsky relevantní.
V Innsbrucku, kam byla po ukončení jubilejní výstavy z roku 1891 z Výstaviště prodána a přestěhována sesterská Hala strojů, dodnes funguje interiér v původní velikosti blízké našemu současnému záměru pro levé křídlo.
REKONSTRUKCE PRŮMYSLOVÉHO PALÁCE
V místě levého vyhořelého křídla bude nutné nejprve provést podrobný inženýrsko-geologický průzkum a doplňkový hydrogeologický průzkum pro tepelná čerpadla. Výsledkem první etapy prací v letošním roce budou rozsáhlé výkopové a zemní práce, zajištění stavební jámy a navazujících částí stavby. Na tyto práce dále naváže položení základové desky levého křídla paláce a provedení železobetonových konstrukcí jeho obvodových stěn.
Práce ve střední hale a pravém křídle se v úvodní etapě ponesou hlavně ve znamení rekonstrukce stávajících technologických kanálů, výstavby nových kolektorů pro osazení technologií a restaurování historicky cenných prvků. Specialisté začnou s pasportizacemi a restaurátorskými průzkumy, demontáží historických prvků z interiéru objektu, jako například parket nebo vitráží zasažených požárem, a ochranou těch, které jsou nedílnou součástí budovy.
Na rekonstrukci a dostavbu Průmyslového paláce, který je chráněnou kulturní památkou, nasadilo konsorcium firem odborníky z týmu, jenž před nedávnem rekonstruoval podobně cennou budovu: Národní muzeum.
Veřejnou zakázku na rekonstrukci Průmyslového paláce získalo konsorcium Společnost pro Průmyslový palác (vedoucí sdružení – Metrostav DIZ s. r. o., AVERS, spol. s r. o., SYNER s. r. o. a Metrostav a. s.).
Co byla v rámci architektonického návrhu největší výzva?
Splnění technických povinností novostavby levého křídla při respektování historického charakteru stavby. Zejména profilace ocelových příhradových vazníků a zasklívacích profilů na fasádách a střešních světlících levého křídla.
Zvláštní kapitolou v našem architektonickém úsilí byla eliminace nevhodných návrhů jednotlivých zúčastněných profesí (vzduchotechnika, statika, požárně-bezpečnostní řešení) a nacházení alternativních řešení. Zde bylo vynaloženo mnoho energie, aby se naopak něco neuskutečnilo, to je ale přirozená součást kreativní spolupráce. Nepřál bych vám vidět obnovený Průmyslový palác, kdyby se ho architekt neúčastnil.
„Bylo vynaloženo mnoho energie, aby se naopak něco neuskutečnilo, to je ale přirozená součást kreativní spolupráce. Nepřál bych vám vidět obnovený Průmyslový palác, kdyby se ho architekt neúčastnil.“
V čem má architekt možnost ovlivnit podobu budovy, když je to, jak má vypadat, předem v podstatě dané?
Daný je možná cíl, nikoli cesta k němu. Architekt má zásadní roli při zadávání projektových úkolů profesím, při hledání skrytých úprav a řešení, aby na sebe nové technické prvky z pohledu návštěvníka neupozorňovaly. Například návrhem celkového statického schématu haly právě tak, abychom dosáhli původní profilace a převedli zatížení od větru a jiných stálých zatížení jinam než do ocelové konstrukce. Architekt také koncipuje dispozici a distribuce vzduchotechniky a požárních opatření, které významně ovlivňují funkčnost i vzhled budovy. Levé křídlo je kompletně nově podsklepené, jedná se tedy o naši autorskou novostavbu, i když především technického charakteru. Obecně bylo naším záměrem nové prvky a uživatelské funkce co nejméně architektonizovat.
Používáte při projektování nového křídla metodu BIM, nebo to pro takový typ stavby není vhodné?
Projekt trvá již od roku 2014 a byl nastartován i dokončen v klasickém CAD, s výjimkou některých kroků při navrhování vzduchotechniky, statiky a požární ochrany, kde byly od počátku užívány nástroje CFD analýzy a prostorové modelace šíření tepla v konstrukci.
Jaké zásahy se v rámci napojení na stávající objekty Průmyslového paláce budou dělat do současných budov? Pozná na nich návštěvník Výstaviště nějaké změny?
Z pohledu běžného návštěvníka zůstanou stávající pravé křídlo a střední hala hmotově a dispozičně téměř beze změn, na pravém křídle usilujeme o obnovení funkce střešních světlíků.
První dojem z paláce se promění zejména barevností fasád a interiéru především střední haly, kde například stávající technicistní šedá ocelová konstrukce bude navrácena do původní olivovo-bronzové s barevnými ocelovými florálními motivy. Obecně bude výraz paláce nasměrován blíže přírodě. Drobnou architektonickou nuancí budou obnovené atiky po bocích střechy střední haly.
