Jakub Unucka
Novela stavebního zákona je podle náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Jakuba Unucky cestou k totálnímu odcizení státních úředníků, pracujících v jednom centru, od reality v konkrétních lokalitách. Navrhovaný zásadní zásah do stávajících struktur a systému může paradoxně vést k prodloužení procesu výstavby a vnesení chaosu. Podle něj by měla být cestou elektronizace a digitalizace procesů, souvisejících s přípravou staveb a vyjadřovacích procesů.
Proč by měl, podle Vás, úředník v Praze špatně vyhodnotit třeba přípravu výstavby například nové školy u Krnova?
Podívejte se, jak občas funguje například Finanční úřad. Bez vyhodnocení širších souvislostí je schopen úředník (toho času ve špatné náladě) na základě banálního pochybení či prodlení nechat zlikvidovat třeba úspěšnou firmu se stovkami zaměstnanců. Chce to prostě vnímat i souvislosti a specifika konkrétního místa a to z nějakého dalekého centra nepůjde. Vidíte tu fotografii v mé kanceláři ze slavnostního otevření tzv. Prodloužené Rudné? … Myslím si, že pokud by se vše mělo řešit někde z centra, tak tady ta fotka nevisí a důležitý tah není ještě dlouho zprovozněn. Aktuální návrh mi připadá jako snaha o likvidaci krajských úřadů. Když se totiž odbory stavební, životního prostředí a další přestěhují někde do centra, co na krajích vlastně zůstane…?
Uvádíte, že cestou je elektronizace, digitalizace. Podívejme se však na to, jaké problémy vznikly v souvislosti s elektronickými neschopenkami…
Ano, ale důvodem je podle mě to, že celý ten systém není prostě řádně dokončen, že chybí vysoutěžit nějakou poslední část, aby bylo vše v pořádku. Vždyť systém elektronických neschopenek nemá třeba svůj vlastní webový portál, servisní služby… V naší zemi jsme se bohužel dostali do tak paranoidní situace, vycházející z nedávné historie, že jsme sami sebe sešněrovali předpisy a nařízeními, že se každý bojí cokoliv pořádně rozhodnout. Úředníci i politici, kteří mají o soutěžích rozhodovat, zdokonalili svůj alibismus téměř k dokonalosti a vyžadují si neustále další a další vyjádření různých stran, aby pak rozhodli tak, aby nebyla ohrožená jejich funkce. Mnoho projektů pak logicky míří až k soudu, který ale rozhoduje (i ve dvou zcela totožných příkladech) mnohdy ne zcela jasně.
Někdy si nejsem zcela jist, zda náš stát elektronizaci a digitalizaci vůbec chce…?
Prosím o vysvětlení…
Příkladem mohou být například občanské průkazy s kontaktními čipy. V době, kdy všude kolem nás platíme bezkontaktně, pohybujeme se po stadionech či sjezdových tratích přes bezkontaktní terminály, naši poslanci bohužel rozhodli o systému, který udělal radost maximálně tak tomu, který může mít na zavedení kontaktního způsobu svůj vlastní osobní prospěch. Doufám, že Brusel v tomto směru direktivně stanoví, že průkazy budou prostě bezkontaktní. Pak si na jeden univerzální doklad mohu nahrát bankovní aplikaci, dopravní karty MHD, řidičák… Naši zákonodárci pro mě nepochopitelně rozhodli jinak, kývli na čip. Ten lze, mimochodem, velice snadno vyřadit z provozu tím, že čtečku přelepím žvýkačkou.
Pojďme k Moravskoslezskému kraji… Jak z Vašeho pohledu, náměstka pro dopravu a nové technologie, vypadá?
Mnohdy mám těžkou hlavu z toho, jak vyjít s balíkem investic, když tady máme zapadlé vesnice, kde po silnici ve špatném stavu, do které se pořádně neinvestovalo desítky let, projede za den pár aut, pak silně přetížené úseky, kde se vyskytují desítky tisíc vozidel denně, a třeba silnici na Praděd… Kraj je velice geograficky i typologicky různorodý a s tím souvisí mnohé.
Z výčtu investic do dopravy je zřejmé, že se staví asi nejvíce ze všech krajů.
Je tomu tak. Aktuálně stavíme obchvat Krnova, Opavy i Bruntálu. Velkou akcí je obchvat Třince a Frýdku‑Místku, modernizuje se dlouhý úsek D47 – prakticky od Nového Jičína až po Rychaltice u Frýdku‑Místku.
Za tím vším stojí aktivita kraje i jednotlivých obcí. Osvícení starostové totiž zakládají různá sdružení, využijí se veřejné prostředky obou subjektů k vytvoření studie. Prakticky provedeme tu prvotní přípravu za stát, resp. za ŘSD. Tato studie je pak předána na ministerstvo ke schválení. Touto připraveností jsme mnoho procesů urychlili.
Obyvatelé obcí a měst prostě zjistili, že jinak to půjde strašně pomalu. Je fajn, že vedení obce dokáže přesvědčit své obyvatele, že investice např. 200 tisíc do studie na realizaci obchvatu, který je od nich vzdálený třeba i desítky kilometrů, bude mít pozitivní dopad i pro jejich místo života. Ne všude to však jde hladce. Příkladem budiž komplikace s realizací silnice přes Mokré Lazce, kdy obec ze zájmového sdružení vystoupila, nebo situace v obci Střítež, kde místní zastupitelstvo fakticky blokuje elektrifikaci tratě z Frýdku‑Místku do Českého Těšína. Pro mě nepochopitelně, protože na místo motorových a hlučných vlaků by se zde mohly nasadit ekologické elektrické či vodíkové. Ale to je holt úděl demokracie.
Když již jsme u těch železnic, co chystáte v této oblasti?
Kraj v poslední době zaplatil dvě zásadní studie. Jedna se týká úvratě ve Veřovicích, která by umožnila přímé napojení Kopřivnice na Studénku a zkrátila dobu přepravy o 15 minut. Druhou pak je studie přímého napojení letiště Mošnov na železniční koridor, kde vzniká gigantická průmyslová zóna. Co dále považuji za zásadní, že máme kompletně připravenou studii realizace vysokorychlostní tratě na území našeho kraje. Stačí opravdu jen začít stavět.
Jsem rád, že pracuji na úřadě, kde již od dob hejtmana Evžena Tošenovského se drží kontinuita v rozhodování. Nepřemýšlí se tady na jedno volební období, ale v horizontu tří nebo čtyř…
Trať, po které by jezdily vlaky rychleji než 60 km v hodině, by určitě prospěla například oblasti Bruntálska.
Přesně tak. Proto jsem zastáncem toho, a jsme připraveni se v tomto angažovat, aby právě na této trati jezdily rychlé elektrické vlaky. Pokud se dostaneme do doby pod jednu hodinu, pak se může Bruntálsko stát velice lukrativní lokalitou pro bydlení mnoha Ostravanů. Zakázku na vypracování studie ale bohužel vyhrála firma s nejnižší cenou a ta prostě navrhla pouze opravy a dílčí změny na trati. Pokud se tady nepostaví vysokorychlostní trať, elektrifikovaná, tak bude Bruntálsko stále pouhou periférií se všemi negativními důsledky.
Jsem rád, že i přes první příznaky ekonomické krize, je stále v plánu největší investice státu v posledních letech – a to realizace přeložky kolejí mezi Hlavním nádražím v Ostravě a Ostravou‑Svinovem a taktéž elektrifikace úseku z Ostravy, přes Frýdek‑Místek, Frýdlant nad Ostravicí až do Valašského Meziříčí.
Vy jste evidentně velký zastánce rozvoje železnic.
Pro mě je to páteř dopravy. Pozoruji trendy např. v Německu, kde dochází k prudkému zdražování, resp. znevýhodňování individuální dopravy. U nás jsme ve stavu, kdy jsou platy relativně vysoko, nafta je relativně levná, obce si stěžují, že přes ně projíždějí stoky automobilů… Nevyplatí se nám prostě zatím jezdit prostřednictvím MHD. Až se situace změní, budeme se ptát: „A kde jsou železnice, moderní a ekologické soupravy?“
A navíc jste velký podporovatel vodíkové dopravy…
To je taky pravda. Životnost aktuálně provozovaných a solidně zrekonstruovaných mašin skončí do cca deseti let. Motorové soupravy se již prakticky nevyrábějí, k dispozici jsou pouze zastaralé soupravy, odložené z ciziny – pro mě šrot… Někdy do roku 2028 bych i proto rád docílil toho, aby byly všechny naše tratě elektrifikovány a tam, kde to nejde, byly nasazeny lokomotivy na vodíkový nebo bateriový pohon.
Vodík by měl hrát větší a do budoucna významnější roli i v silniční dopravě. Osobně to sice zatím považuji za ekonomický nesmysl, ale je to určitý vzkaz směrem k veřejnosti, že kraj hodlá i v tomto směru něco dělat. Průmysl omezil výrobu a ten, který zůstal, prudce snížil emise, díky kotlíkovým dotacím a masivní kampani se zlepšila situace u lokálních topenišť. Nyní musíme něco udělat v oblasti dopravy. Tady je to trochu složitější… Není to totiž jen o tom výfuku, ale o látkách, které se do ovzduší dostávají díky odírání pneumatik. V tomto směru je elektromobil Tesla daleko větším škůdcem než starý žigulík. Rychlá auta navíc ty oděrky pneumatik intenzivněji víří do ovzduší.
Jste pro vodík v dopravě na úkor elektromobilů na baterky?
Ano. Z hlediska nabíjení je to obrovský problém, resp. z hlediska výroby potřebné elektřiny, distribuce a přenosu k místu dobíjení. Dobíjet takovou Teslu je možné prakticky jen v blízkosti velkých transformátorů. Bateriové systémy by v konečném důsledku mohly zapříčinit „rozkopání“ silnic a náměstí měst, které jsme desítky let dávali dohromady, jen proto, aby se přivedl dostatečně velký příkon k dobíjecí stanici.
Technologicky lze naopak vodík vyrobit z metanu nebo koksárenského plynu, kterého je tady na Ostravsku stále dost. Technologie výroby, přepravy vodíku, skladování a technologie pro tankování, jsou běžné a známé.
Někdo může protestovat proti výrobě vodíku ze „špinavého“ metanu za tvorby oxidu uhlíku…
Tak to je zcela pravděpodobné a i bych to (od věčných kritiků čehokoliv) očekával. Případně bychom mohli osadit rekultivované plochy po těžbě uhlí, na kterých z důvodu geologických poměrů není možné sto let nic postavit, solárními elektrárnami a vyrábět z elektrické energie tedy ten „čistý“ vodík. Další možností je třeba výstavba malého modulárního jaderného reaktoru. Ten by mohl časem nahradit uhelné elektrárny a teplárny v Ostravě, Dětmarovicích či Karviné, na kterých jsou dnes závislé stovky tisíc obyvatel našeho kraje. V době přebytků energií by pak mohl tento reaktor vyrábět vodík.
V současné chvíli však nejsou auta na vodík, protože nejsou plnící stanice, plničky zase nejsou nikde proto, že holt nejsou vodíková auta…
… a přesně proto chceme na kraji aktuální stav „rozseknout“, proto uvolníme investice na rozvoj tohoto alternativního pohonu. Zkusíme prostě nastartovat trh. Rizika jsme si vědomí, ale zkusíme to. Jak jsem uvedl, chceme vyslat signál směrem k lidem, že nám na čistém prostředí záleží.
Docela dobrý pocit máme i z jednání s polskou stranou, které často vznášíme připomínky ohledně jejich podílu na nepříznivé situaci v našem kraji. Emise od našich sousedů totiž představují cca polovinu všech emisí, které na Ostravsku ztěžují život našich obyvatel. I když se Poláci uhlí určitě nevzdají, protože třeba nemají tak propracovanou plynofikaci, od jejich investic do modernizace starých uhelných zdrojů, resp. náhrady za zcela nové a vysoce ekologické zdroje na uhlí, díky programům podobným našim kotlíkovým dotacím či masivní podpoře instalace solárních elektráren na střechy objektů, si slibuji výrazné zlepšení v oblasti emisí i na Ostravsku.
