Mapovali jsme, jak vnímají Zelenou dohodu neboli Green Deal zástupci důležitých firem českého stavebnictví. Ptali jsme se zhotovitelů, developerů, architektů i investorů na stejnou otázku:
Bludným proudem se rozumí elektrický proud protékající zemí v důsledku provozu elektrizované kolejové dopravy a vyznačuje se změnou intenzity a směru v průběhu času. Nepříznivé působení bludných proudů se projevuje především na území měst, kde se nacházejí jejich zdroje, tedy napájecí stanice-měnírny. Tento příspěvek se zaměřuje na protikorozní ochranu staveb (bytových, občanské vybavenosti apod.) v zastavěných územích.
Zeptáte-li se kdekoli v Česku na ulici náhodného člověka, z jakých materiálů se staví dům, devět z deseti oslovených řekne „cihla, beton“. Kdybyste stejný průzkum realizovali ve Švédsku, Finsku nebo Estonsku, tři čtvrtiny lidí by zmínily jako základní stavební materiál také dřevo. Jak je to možné?
Projektové společnosti zvyšují své ceny. Zákazníci mají stejný zájem o jejich služby jako loni, ale více vyjednávají. Zákazníci rovnou vyžadují levnější materiály a využívají i jiné materiály, než byly uvedeny v projektu. Klienti projekty spíše odkládají. Vyplývá to ze Studie projektových společností H2/2022 zpracované analytickou společností CEEC Research s.r.o.
Nejvyšší budova ze dřeva má 86,6 metru, nachází se v Milwaukee v americkém Wisconsinu. Nebude to dlouho trvat a výškou ji překoná další dřevěný mrakodrap ve Švýcarsku, ten by měl mít těsně pod stovku metrů. A v Česku? Výškový limit na dřevostavby je neúprosný: 12 metrů.
Dříve hojil rány, dnes je nepostradatelný v automobilovém průmyslu. Zinek je ve srovnání s jinými, běžně známými kovy, spíše nenápadný. Není tak vzhledný jako zlato nebo měď, nedosahuje pevnosti oceli ani nemá nízkou měrnou hmotnost jako hliník. Zinek s mědí ale vytváří mosaz, která se podobá zlatu. Poskytuje vysokou ochranu oceli proti korozi, s hliníkem vytváří slitiny, jež se používají při výrobě namáhaných dílů.
Již potřetí bude součástí říjnového Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně také Digitální továrna 2.0, která se letos zaměří na inteligentní digitalizaci v různých podobách. Projekt přiblíží technologie umožňující transformaci nejen průmyslového prostředí, ale i celé ekonomiky. Cílem je pomoci zformulovat vizi změny české ekonomiky tak, aby byla úspěšná i v 21. století a v měnícím se geopolitickém kontextu.
Hrubým odhadem máme v Česku zhruba 17,5 milionu oken, které bude třeba postupně renovovat. Když budeme počítat s 30letým cyklem obnovy, znamená to 580 tisíc oken ročně. Nabízí se zásadní otázka – kolik lidí na výměnu 1 500 oken denně budeme potřebovat a kdo je vyučí?
Nejvýraznějším dopadem válečné situace na Ukrajině bude zdražování energií či stavebních materiálů. Odliv pracovní síly způsobuje prodloužení doby realizace zakázky. Dojde k dalšímu prodloužení termínu dodání stavebních materiálů. Rostoucí cena energií se dotýká také stavebních společností. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q2/2022 zpracované analytickou společností CEEC Research s.r.o.
Stavba metra D je již zahájena a spolu s ní město plánuje rozvoj okolí jednotlivých stanic. Novou tvář dostanou lokality v blízkosti Nádraží Krč i Nemocnice Krč, téměř celé nové čtvrti zase vzniknou v Nových Dvorech a na Libuši. První souprava metra by směrem do Písnice měla vyjet již v roce 2029.