Články

Nejvyšší budova ze dřeva má 86,6 metru, nachází se v Milwaukee v americkém Wisconsinu. Nebude to dlouho trvat a výškou ji překoná další dřevěný mrakodrap ve Švýcarsku, ten by měl mít těsně pod stovku metrů. A v Česku? Výškový limit na dřevostavby je neúprosný: 12 metrů.

Abychom mohli dobře pochopit všechna specifika, která se k jednotlivým fázím existence dřeva vážou, vytvořili jsme posloupnost procesu, zjednodušeně od semínka po recyklaci. Vyznačili jsme 10 klíčových bodů, k nim jsme přiřadili významné podniky a oslovili jejich vedení.

Cílem tohoto článku je ukázat celý proces využívání dřeva a jeho specifika na jednom místě. Je to poprvé jak pro KONSTRUKCE, tak pro Nadaci dřevo pro život, s jejíž laskavou spoluprací tento materiál vznikl, kdy se podařilo vytvořit komplexní prezentaci cesty dřeva ke spotřebiteli. Právě dřevo může být také cestou ke snížení uhlíkové stopy ve stavebnictví.

Švédská, finská či dánská studia jsou často těmi, které trendy v architektuře a stavitelství udávají. Týká se to digitalizace, ohleduplnosti k životnímu prostředí nebo sociálních aspektů bydlení. Jedna z nejvyšších dřevostaveb na světě, uhlíkově negativní kulturní centrum s hotelem Sara Kulturhus na severu Švédska, je vnímána jako vlajková loď udržitelného designu.

S ředitelem společnosti TZ pro Pavlem Burianem jsme si povídali o budoucnosti oboru i činnosti jeho firmy. Zásadní problém spatřuje v tom, že budovy nejsou správně provozovány. „Nejvíce nákladů by se ušetřilo správným systémovým nastavením a také komplexním přístupem. Tedy neřešit zvlášť chlazení, vzduchotechniku, klimatizaci či elektřinu,“ říká zapálený zastánce energetických úspor. S principy zelené politiky ale nesouhlasí, ty podle Buriana nevedou k řešení. 

Sedm průmyslových firem působících v Moravskoslezském kraji se spojilo, aby společnou iniciativou podpořilo přechod kraje k nízkouhlíkové ekonomice.