„Nová budova ČSOB není marketingovým tahem. Význam environmentálních kritérií staveb postupně roste,“

Zora Křičková Zora Křičková

uvedla v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Zora Křičková, výkonná ředitelka Facilities Managementu ČSOB, a. s.

Paní ředitelko, co vlastně certifikát LEED Platinum vaší bance přinese? Samozřejmě, mimo dobrý pocit z šetrného přístupu k životnímu prostředí…

LEED certifikace posuzuje projekty nejen z hlediska jejich environmentální a sociální šetrnosti, ale i z hlediska ekonomických parametrů. Stupeň Platinum je pak nejvyšší dosažitelný certifikát potvrzující dosažení min. 80 % možných kreditů ze 100 možných. Rozhodně (v našem případě) nejde o marketingový tah. Certifikace v úrovni Platinum je mimořádně ambiciózní a pojí se nejen s obrovskou péčí v oblasti návrhu budovy a projektování, ale také s významným úsilím při realizaci budovy a jejím provozu. Skupina KBC, jejíž je ČSOB součástí, se dlouhodobě hlásí k udržitelným principům podnikání a již naše první budova v Radlicích byla ve své době certifikována jako první z obdobných staveb na Certfikaci LEED Gold.

Byl desetiletý odstup od první bankovní budovy opravdu tak značný, že jste „nekopírovali to dobré a funkční“, ale že jste přistoupili k dalšímu rozvoji?
Přestože obě naše budovy vnímáme z architektonického hlediska jako skvělé a naše první budova spíše „zraje“ než stárne, je zřejmé, že veškeré moderní korporace procházejí vývojem pracovního prostředí a tedy i pro naši novou budovu jsme již tyto nové požadavky promítly do zadání. Jednalo se zejména o alternativní pracoviště, sloužící pro operativní schůzky projektových týmů, uspořádání interiéru tak, aby byl přizpůsoben pro Flexi Office (tedy práce z domova v kombinaci s Desk Sharing a projektovým zaměřením řady našich útvarů). Současně naše nová budova nabízí více míst pro klidnou a nerušenou samostatnou práci. Paralelně provádíme i v původní budově interiérové úpravy reagující na tyto nové styly práce.

V přípravě na projekční fázi jste (jako investor) poměrně podrobně definovali očekávané sociální, psychologické a fyzikální (a v konečném důsledku fyziologické) aspekty pracovního, či lépe životního prostředí v budově. To byl pro projektanta asi oříšek…
Definice sociálně-psychologických východisek při přípravě výstavby byla jakousi „nultou fází“ projekčních prací, bez níž by však výsledek těžko odpovídal potřebám banky. Do definice těchto předpokladů a z nich vyplývajících požadavků na fungování budovy jsme samozřejmě zapojili jak vrcholové vedení, tak interní útvary banky.

Lze ty „dopady“ nějak konkretizovat, přiřadit dopad do kvalitnější pracovní činnosti nějaké číslo?
Co se týče konkrétních zkušeností, pak je nutno vnímat, že naši zaměstnanci využívají flexibilní prostory nové budovy zatím příliš krátkou dobu. Hodnocení pracovního prostředí zaměstnanci plánujeme realizovat v prvním kvartále příštího roku. Zpětná vazba od našich lidí je pro nás důležitá, v této souvislosti sledujeme pravidelně například i ukazatele využívání flexibilních nástrojů při práci. Pro představu, Home Office praktikuje již nyní téměř 40 procent našich zaměstnanců.

Na jednu stranu vidíme snahu o změnu přístupu ve stavebnictví, na druhou nám stále rostou na úrodných polích „krabice“, kdy si investor hlavu s nějakým vztahem k životnímu prostředí nebo třeba využití dešťové vody, hlavu nelámou. Má ČSOB nějakou vnitřní směrnici, zda zafinancuje projekty pouze takové projekty, které jsou přívětivé k životnímu prostředí? Nebo něco takového chystáte?
Vstřícný vztah k životnímu prostředí se snažíme uplatňovat napříč našimi aktivitami včetně zapojení zaměstnanců ČSOB. Koneckonců i jeden z hlavních pilířů naší společenské odpovědnosti (CSR) je zaměřen na kroky, vedoucí ke zlepšování životního prostředí. Uvedené se bezesporu vztahuje i na rozhodování o financování stavebních projektů. Enviromentální aspekty jsou nedílnou součástí kritérií, na základě kterých je úvěr schválen či nikoliv. A význam tohoto kritéria postupně roste.

Ze strany investora bylo směrem k architektům a projektantům zadáno, aby byl předložen takový návrh prostorového a stavebně-technického řešení, který by umožňoval závislost na technických zařízeních redukovat. Každé takové opatření s sebou ale nese zvýšené investiční nároky… Lze se dostat k nějakému číslu návratnosti vložených investic do těch „ekologických“ řešení?
O nové budově je známo, že například nemá kotelnu. Veškerá energie na chlazení i topení pochází z energetických vrtů a zároveň jsme schopni využít přebytky energie i pro zásobení původní budovy. Pro tyto účely jsme si samozřejmě prováděli studie návratnosti vložených investic a nyní čekáme na reálná data, přičemž předběžně vidíme, že se technické modely v principu potvrzují a i během teplého léta nebyl problém vystačit si se zemní energií.

Je zároveň realitou, že nová budova potřebuje pro kvalitní regulaci systémů řadu měsíců a tedy bychom neradi nyní vynášeli finální soudy o době návratnosti těchto investic. Berte přitom v potaz, že, jak je již uvedeno, banka nechápe tyto investice jako krátkodobou strategii, ale jako dlouhodobý uživatel svých budov v tom vidíme potenciál pro budoucí snižování nákladů provozních a zároveň tím naplňujeme strategii banky a skupiny, a to co se týče udržitelnosti a environmentálního základu vlastního podnikání.

Předpokládám, že v rámci tohoto projektu bylo využito modelování BIM. Co to bance, tedy investorovi, konkrétního přinese?
BIM přinesl ČSOB digitalizovaná a strukturovaná data o budově, která jsou uložena na jednom místě a v elektronické podobě modelu budovy. Díky detailním požadavkům investora na BIM model bylo možné propojit data o každé místnosti a technologii budovy z modelu do uživatelského software CAFM Archibus, který má k dispozici jak správa budovy, tak i jednotlivý uživatelé.

Tato data byla použita pro efektivní přejímku objektu a stěhování zaměstnanců do nové budovy banky. Díky komplexním informacím o technologiích sledujeme pravidelnou i vyžádanou údržbu a na pár kliknutí máme k dispozici např. scany revizí i návody k údržbě. Očekáváme snadnější a přesnější plánování nákladů.

Budova je doslova obrostlá zelení, i uvnitř objektů se to zelení. Mimochodem, kolik bude mít banka „nových zahradníků“?
Jak v původní tak v nové budově jsme zvolili výsadbu takové zeleně, která nevyžaduje nadstandardní údržbu. Pro obě budovy máme externí dodavatele, kteří maximálně efektivně provádějí potřebnou údržbu.


Zora Křičková vystudovala Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze. Poté pracovala jako programátor IT – analytik. Po „mateřské dovolené“ spoluzakládala obchodní zastoupení německé firmy se stavební chemií Schomburg, poté pracovala ve vedení českého zastoupení Dell Computer. V roce 2004 nastoupila do ČSOB na pozici manažera provozních služeb útvaru Facilities Management, následně měla na starosti „backoffice“ Poštovní spořitelny. Od roku 2012 pracuje na pozici výkonné ředitelky celého Facilities Managementu skupiny ČSOB. Součástí její práce je řízení projektu pro výstavbu všech velkých budov ústředí ČSOB skupiny, jako je popisovaný ČSOB Kampus.

Související články

Reklama

Svařovací zdroj ESAB - Origo Mag

Origo Mag C171/C201/C251 - jde o jednofázové svařovací zdroje se stupňovou regulací napětí pro svařování MIG/MAG. Zabudované podávání drátu a nízká hmotnost z nich dělá ideálního pomocníka pro autoservisy, opravny a drobnou kovovýrobu. Součástí dodávky je svařovací hořák ESAB.

Více informací ZDE.