Články

Stožáry Topolná byly čtvrté nejvyšší v Česku a dosahovaly výšky 270 m. Až do konce roku 2021 sloužily jako dlouhovlnné vysílače. Se svým výkonem 1 500 kW byly nejsilnější ve střední Evropě. Jejich signál bylo možno přijímat až v Číně, Indii nebo Madagaskaru. Než byly strženy, sloužily pro výzkumné účely.

Byl listopad roku 2022 a v Harmony Club hotelu ve Špindlerově Mlýně se uskutečnila konference Konstrukce 2022, při níž proběhlo i Generální shromáždění České asociace ocelových konstrukcí (ČAOK). Zvolili si nového prezidenta asociace. Stal se jím Tomáš Měřínský ze společnosti KONSTRUKCE MEDIA.

Česká asociace ocelových konstrukcí vznikla v 90. letech. Její misí bylo rozvíjet obor ocelových konstrukcí a popularizovat význačné stavby, které s využitím oceli vznikaly. Jako stálý člen Evropské asociace ocelových konstrukcí přihlašovala české stavby do prestižních soutěží European Steel Design Awards a European Steel Bridges Awards a mnohokrát uspěly.

Z pohledu objemu práce pro české stavebnictví hrají stále klíčovou roli veřejné zakázky. Z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q1/2023 zpracované analytickou společností CEEC Research vyplývá, že v uplynulém roce tvořily 30,3 % z celkového objemu 566,4 miliard korun, což vyjadřuje pokles o 10,3 %.

Architektonická soutěž na návrh českého pavilonu pro světovou výstavu EXPO 2025 zná své vítěze. První tři místa obsadila studia Apropos Architects, A69 – architekti a Mjölk. Speciální ocenění získali Plus One Architects. Kancelář generálního komisaře nyní zahájí s vybranými architektonickými studii jednání, ze kterého nejpozději do konce dubna vzejde multioborový tým zajišťující projekt českého pavilonu.

Prestižní oborová soutěž Dřevěná stavba roku, kterou již 13. rokem organizuje asociace Nadace dřevo pro život, vstoupila do své druhé fáze. Kdo se stane vítězi v šesti kategoriích zaměřených na dřevěné konstrukce, budovy či interiéry, rozhoduje odborná porota, ale také veřejnost.

Je důležité věřit vyšší myšlence a vytrvat, i když se vám nedaří. Tvrdě pracovat a nevzdat se. Čekat na úspěch, který se zákonitě dostaví, až uzraje čas. Své o tom ví architekt Pavel Horák, jenž dřevostavbám profesně zasvětil celý svůj život. Za více jak 20 let prošly velkým vývojem technologie, materiály a pomalu se také měnilo uvažování lidí. Vsadit na dřevostavby se mu vyplatilo, nejde o módu, ale o životní styl.

Průmyslový palác je jednou z dominant Prahy. Secesní stavba s ocelovou konstrukcí posetá vitrážemi z českého skla byla navržena architektem Bedřichem Münzbergerem a projektována inženýrem Františkem Prášilem. Do provozu byla uvedena v roce 1891 při příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Od té doby sice objekt procházel stavebními úpravami, nikdy ne však rozsáhlými a investičně nákladnými.

Je pravdou, že Hospodářská komora s Profesní komorou požární ochrany dlouhodobě spolupracuje. Uvnitř organizace ale vždy vystupovala velmi autonomně. Zabývala se tvorbou pravidel praxe v požární bezpečnosti staveb a vedle toho se zapojovala do pracovních skupin Bezpečnostní sekce HK ČR. Vlastní však nikdy neměla, a to se letos změnilo.

Soutěž na dostavbu 4. kvadrantu Vítězného náměstí se posunula do 2. fáze. Mezinárodní porota vybrala pět soutěžních týmů, které zpracují detailní návrh dostavby třetího největšího pražského náměstí a centra Dejvic. Mezi multidisciplinárními týmy jsou světoznámá architektonická studia i oceňované české kanceláře.