Články

Na žádnou otázku neexistuje stejná odpověď. Proto jsme čelním představitelům ve stavebnictví položili identické otázky a zajímalo nás, jak se jim dařilo v roce 2023 a jaké jsou jejich prognózy, vize a přání pro obor.

Ministerstvo pro místní rozvoj zaslalo vládě ČR dokument, z něhož vyplývá, že může dojít k posunutí účinnosti novely stavebního zákona. Prodloužení legislativní nejistoty a zdržení digitalizace stavebního řízení by mohlo negativně ovlivnit segment stavebnictví, a tím pádem i hospodářské výsledky Česka.

Patrik Svetlák, s více než 22 lety zkušeností ve stavebním průmyslu, možná není jménem, které by mnoho profesionálů v České republice automaticky spojovalo s tímto oborem. Jeho dlouholetý profesní zájem směřoval výhradně k Velké Británii, kde se věnoval konstrukčním řešením a projektovým stavebním pracím.

Proces získání stavebního povolení je klíčovým krokem při realizaci stavebního projektu. V některých případech stačí pouze ohlásit stavební činnost, v jiných situacích dokonce není potřeba ani to. V případě, kdy je však nutné získat od úřadů zelenou, může doba trvání celého procesu značně ovlivnit celý průběh. V následujícím textu se podíváme na to, jak Česká republika obstojí v porovnání s okolními státy.

Řízení vedoucí k získání stavebního povolení podle současné právní úpravy je nepřiměřeně zdlouhavé a složité. Nový stavební zákon si klade za cíl tento stav odstranit. Nastíníme vám změny, které nový stavební zákon přinese, a rovněž okamžik, od něhož se bude dle nového stavebního zákona postupovat.

Vývoj trhu stavebních prací se v průběhu letošního léta otočil do záporných čísel. Meziroční srovnání stavební produkce podle dat ČSÚ (klouzavý rok za posledních 12 měsíců zpětně) představuje pokles −1,4 %. Kapacity stavebních firem jsou aktuálně vytížené na 92 %.

Stejných 10 otázek určených pro různé vrcholové manažery z oblasti pozemního stavitelství. A jedna putovní navíc, tu předává respondent svému nástupci, na kterého posílá štafetu.

V polovině 19. století vyvolal růst měst, podnícený průmyslovou revolucí, naléhavé společenské a environmentální problémy. Města reagovala nároky, jež vyžadovaly množství zdrojů, vybudování centralizovaných sítí pro zásobování vodou, energií a bezpečným jídlem. Sítě měly rovněž umožnit obchod, usnadnit dopravu a udržovat pořádek. Měly také poskytovat přístup ke zdravotní péči a energii.

Nadace dřevo pro život se zabývá edukací odborné i laické společnosti v oblasti využívání dřeva, nejvýznamnější obnovitelné suroviny, která představuje nejefektivnější cestu k udržitelnému rozvoji. Realizuje projekty Do lesa s lesníkem, Dřevěná stavba roku nebo třeba Stavby s vůní dřeva.

Ve 21. století je lineární model „vytvořit–použít–zahodit“ přežitý a smyslem je materiály recyklovat a produkty upravovat za účelem opětovného využití. Díky tomu se prodlouží životní cyklus a sníží potřeba primárních surovin, a tudíž minimalizuje environmentální dopad.