APOLLON je zcela nový, 3D plně parametrický modelovací software pro zpracovatele fasádních a kovových konstrukcí. Vyvinula ho společnost CAD-PLAN. Doplňuje tím tak CAD-software ATHENA pro plánování oken a fasád a rozšiřuje možnosti návrhu fasádních konstrukcí.
Projekční kancelář ARCHCOM se zaměřuje na projektování a výstavbu za pomoci systému BIM 5D, který propojuje návrh a realizaci stavby s cenovým modelem v jednom digitalizovaném datovém systému. Ředitel společnosti ARCHCOM, Martin Malý vnímá rozdílné přístupy k digitalizaci stavebního trhu.
Kraj Vysočina zkouší využití metody BIM v devíti pilotních projektech. Ty jsou v různých fázích životního cyklu stavby od procesní analýzy, přes projekční a stavební práce, až po správu a údržbu staveb. Cílem je, aby si tým, který má implementaci metodiky BIM v krajské správě na starosti, vyzkoušel jednotlivé scénáře.
Lehký obvodový plášť (LOP) má zásadní vliv na energetické hospodaření budovy. Proto je jeho funkce zejména při současném zdražování energií velmi sledovaným faktorem.
Vládou schválená Koncepce zavádění metody BIM předpokládá, že od roku 2023 budou veřejní zadavatelé muset postupně začít využívat metody BIM pro všechny veřejné stavební zakázky s hodnotou nad 150 milionů korun. Koncepce sice předpokládá uložení povinnosti jen veřejným zadavatelům, ale změny se dotknou celého odvětví stavebnictví.
Projekční komunita má někdy snahu podceňovat BIM projekci, spojenou s pasportizací stávajících konstrukcí, s tím názorem, že je výhodnější projektovat nové konstrukce v novém digitálním modelu stavby.
Mnozí z nás si jistě ještě pamatují řízení projektů pomocí papíru a barevných pastelek, vytváření diagramů, plánovaní procesů, které bylo s patřičnou pečlivostí potřeba zaznamenat.
V OBERMEYER HELIKA pracuje již třetím rokem Ing. Jan Korbut, vedoucí projektů, který se specializuje i na metodu BIM. Využili jsme možnosti a požádali jej o krátký rozhovor.
Odborná rada pro BIM z. s. sdružuje nejen individuální členy, ale hlavně členy kolektivní, tj. profesionály a společnosti, které působí na českém trhu a věnují se různým okruhům stavebnictví a digitalizace.
Článek představuje hlavní strany zúčastněné při návrhu styčníků, stručně popisuje jejich motivaci a předávané výstupy. Dále jsou nastíněny jednotlivé fáze projektu, ve kterých je nutné se návrhem styčníků zabývat. Závěrem je uvedeno srovnání dopadů tří různých úrovní implementace BIM.