Není těžšího předsevzetí, než zmapovat situaci s ocelí v této době. Je její akutní nedostatek ve stavebnictví jen dočasný, nebo se jedná o dlouhodobý problém? Není to vše jen panika, spojená se spekulacemi, pro trh zdaleka ne ojedinělé jevy? Co všechno může v roce, kdy je nasmlouvaný rekordní počet veřejných zakázek hlavně na liniové stavby, tato situace ovlivnit? Jsou některé velké realizace v ohrožení?
Ostravská huť LIBERTY v roce 2020 stlačila emise tuhých znečišťujících látek na historické minimum 284 tun, což oproti předchozímu roku představuje více než 12% pokles. Jedná se o nejnižší hodnotu v sedmdesátileté historii huti.
LIBERTY Steel Group, která je součástí GFG Alliance Sanjeeva Gupty, si najala jednu z největších polských hutí, Hutu Częstochowa. Výroba v huti již byla obnovena a válcovna vyválcovala první tlusté plechy z oceli vyrobené v ostravské huti LIBERTY.
Po téměř čtyřměsíční odstávce LIBERTY Ostrava zafoukala vysokou pec č. 2., která už v huti slouží téměř 70 let.
Území pražských Kyjí – Hutí se už nebude nadále nekoordinovaně rozvíjet. Městská část Praha 14 vznesla požadavek na zpracování urbanistické studie Kyje Hutě – Hloubětín.
Mezi nejvýznamnější v současné době realizované akce v Třineckých železárnách, a. s., patří odprášení zařízení pro dopravu a zpětné zakládání vsázky pro výrobu ocelárenského aglomerátu na homogenizační skládce aglomerací č. 1.
Společnost GFG Alliance vedená podnikatelem Sanjeevem Guptou plánuje v následujících deseti letech investovat do své huti Liberty Ostrava 750 milionů eur (přibližně 19 miliard korun) na výstavbu nové unikátní (první v Evropě) technologie výroby oceli a na zásadní modernizaci válcoven, aby huti pomohla stát se přední ocelářskou společností s ekologickou výrobou kvalitní oceli ve střední Evropě.
V rámci rozhovoru šéfredaktora časopisu KONSTRUKCE se zástupcem společnosti KUKA – Radkem Velebilem se seznámíte s novou generaci nejúspěšnějších robotů produktové řady KR QUANTEC.
Unikátní složení takzvaného těžkého betonu na bázi vedlejších produktů z hutního podniku vyvinuli v rámci aplikovaného výzkumu v Třineckých železárnách ve spolupráci s Hornicko-geologickou fakultou Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB TUO) a výzkumníkem Jiřím Šafratou.
Rozsáhlou opravou prochází v těchto dnech jedna ze dvou vysokých pecí Třineckých železáren. Počátkem října se pracovníci hutě spolu s dodavatelskou firmou z Belgie pustili do renovace odpichového otvoru vysoké pece číslo 4 v její spodní části tzv. nístěji, tedy v samotném srdci vysoké pece.
