Články

Památkově chráněná Mlýnská kolonáda od architekta Josefa Zítka v Karlových Varech se postupem času, nedostatečným rozsahem oprav a chemickým působením minerálních pramenů dostala do nevyhovujícího stavu podzemních i nadzemních částí objektu. 

Projekt přestavby univerzity Arts West v Parkville (na předměstí Melbourne) za 66 milionů dolarů byl jedním z nejvýznamnějších australských infrastrukturních projektů v posledních letech. Projekt umožnil vybudování nových dynamických výukových a učebních prostor pro zaměstnance i studenty v areálu univerzitního kampusu.

Jedná se o stavební úpravy rodinného domu v Praze-Suchdol, který byl jako původně rekreační objekt z třicátých let 20. století několikrát dostavován a přestavován k trvalému bydlení.

Rozsáhlé stavební práce na rekonstrukci zámku Vimperk, jejichž cílem byla obnova chátrajícího zámeckého komplexu a snaha učinit z objektu atraktivní turistický cíl na Šumavě, započaly na jaře roku 2019.

Dlouho zanedbávané Mendlovo náměstí v Brně čekají rozsáhlé změny. Ujmou se jich architekti ze studia Chybik+Kristof společně s autorem budoucí rekonstrukce náměstí, architektem Michalem Palaščákem.

Moderní pavilon Centra urgentního příjmu, který v Ústí nad Orlicí postupně roste, umožní poskytovat zdravotní péči odpovídající 21. století.

V článku je popsána rekonstrukce Vodního díla Nechranice. Dílo leží přibližně v polovině toku řeky Ohře mezi městy Chomutov, Kadaň a Žatec. Jedná se o největší přehradní nádrž v povodí Ohře a pátou největší na našem území.

Masarykův onkologický ústav (MOÚ) se řadí na první místo v počtu léčených onkologických pacientů v České republice. Rozsáhlý areál MOÚ se skládá z mnoha pavilonů a objektů. Nejstarším objektem je Bakešův pavilon...

V článku je popsán nový objekt radnice v Praze 7. Účel budovy je administrativní. Celá budova slouží jako nové sídlo Úřadu městské části Prahy 7, všechna nadzemní podlaží jsou vyhrazena kancelářím úřadu a jednacím místnostem převážně s volným přístupem veřejnosti.

Z Automatických mlýnů bratří Winternitzů vytvořil Josef Gočár enigmatickou architekturu. Ve dvou srovnatelně výrazných etapách výstavby v letech 1910 až 1911 a 1920 až 1924 reflektoval prudký vývoj dobových architektonických tendencí od rané moderny k národnímu slohu, paralelně ke dvěma fázím pohonu mlýna vodní a elektrickou energií.