uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Ing. Roman LISNÍK, ředitel projekce ve společnosti HUTNÍ PROJEKT Frýdek‑Místek a. s.

Pokračujeme v představování kolektivních členů Odborné rady pro BIM. I v roce 2019, navazujeme na seriál, ve kterém chceme postupně představit všechny členy czBIM.

Při navrhování a statickém posuzování modulárních staveb je potřeba zohlednit některá specifika a odlišnosti související se statickým působením nosné konstrukce tvořené vzájemně propojenými ocelovými kontejnery. 

Návrh nového reprezentativního centra Vinařství Lahofer ve vinicích nad Dobšicemi u Znojma, vznikl v brněnském studiu Chybik+Kristof Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa. V reprezentativní části dochází k průniku klenutého prostoru do konstrukčního systému tvořeného železobetonovými žebry. Jejich modul vychází z šířky vinného řádku.

Jednou z nejvýznamnějších referencí HAK PROFI s. r. o. z poslední doby je podíl na realizaci nových provozních objektů rozšiřujícího a modernizujícího se výrobce piva – Budějovický Budvar, n. p. V rámci rozvojových plánů této firmy byla společnost HAK PROFI s. r. o. vybrána jako dodavatel stěnového a střešního opláštění zakladačového skladu a mostu meziareálového dopravníku.

Rozhovor s Ing. Františkem Konečným, Ph.D., náměstkem primátora Českých Budějovic.

Představovaná stavba se nachází ve Středočeském kraji v obci Kněžmost (místní části Čížovka) nedaleko Mnichova Hradiště a Mladé Boleslavi na vyvýšeném místě s nadmořskou výškou cca 320 metrů. Rozhledna je umístěna na hranici chráněné krajinné oblasti Český Ráj a na významné cyklotrase č. 8150.

Proč se jednomu stroji hýbe materiál a druhému nástroj? Jak to s těmi portály u frézek vlastně je? Základní rozdělení portálových frézek můžeme specifikovat dle konstrukce portálu. Existují celkem tři typy portálů, a to frézka s portálem horního typu, spodního typu a posuvným stolem. Rozdíly mezi portály jsou zásadní a při pořízení stroje je nutno s nimi počítat.

Brownfield – výrobní areál Drátovny a Šroubárny n. p., který založil Pražský spolek železných hutí v roce 1872 při železniční trati Praha – Drážďany a řece Vltavě, což výrazně ovlivnilo rozvoj přilehlých obcí a zanechalo výraznou stopu při formování této lokality, vtisklo jí jedinečný charakter i atmosféru. Kdysi zde pracovalo a žilo více než 1 600 lidí, nyní je to necelá stovka. Přitom je tu téměř vše: domy, železnice, silnice, technická infrastruktura, řeka, vzrostlé stromy, ale hlavně zde je „duch místa“.

uvedla v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Ing. Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj ČR.