Druhá část rozhovoru s Petrem Paličkou z Penta Real Estate se stále točí hlavně kolem Masaryčky, ale třeba i kolem složité spolupráce s ČSAD nebo Správou železnic. Fasáda je strojařský výrobek, musí sednout na milimetr. Máte na to jeden pokus, říká mimo jiné šéf Penta Real Estate.
Co je klíčem k úspěchu? Petr Palička razií teorii, že nejdůležitější jsou schopní, samostatní a šikovní lidé, na které se můžete spolehnout. Největší síla společnosti Penta Real Estate, které Palička šéfuje, tedy není v penězích, ale v lidech. Aktuálně je vlajkovou lodí Penty Masaryčka. Počet skutečných aktivních odpůrců projektu odhaduje Palička do deseti lidí, naprostá většina obyvatel Masaryčku podporovala.
Je v centru hlavního města, má dokonalou dopravní infrastrukturu a přitom nikdy toto rozsáhlé území nemělo vlastní název. Tvořily ho zanedbané parcely se špatnou prostupností, nikdo tam nechtěl chodit. Pro brownfield a Masarykovo nádraží se dlouho hledala náplň. Události se daly do pohybu, když do konsorcia firem vlastnících pozemky vstoupila Penta a došlo ke změně územního plánu. A architektka Zaha Hadid svým pohledem na území úplně nabourala dosavadní zvyklosti.
V druhé části rozhovoru s Jakubem Klaškou, architektem pracujícím v Londýně ve studiu Zaha Hadid Architects, jsme se zaměřili hlavně na Masaryčku. Tvrdí, že je to úžasné území a že se přestavbou neuvěřitelně pozvedne. Má také rád dřevo jako stavební materiál. Chtěl by ho vrátit do měst, kam odjakživa patřilo...
Když Zaha Hadid sestavovala tvůrčí tým pro architektonickou soutěž o podobu území u Masarykova nádraží, jako hlavního architekta jmenovala Jakuba Klašku. Čecha, kterého poznala ve Vídni na univerzitě, kde učila, a jehož roku 2010 přivedla do svého ateliéru v Londýně. A tu soutěž vyhráli.
Kampusem Ostravské univerzity je v současnosti celé město. Budovy jsou rozesety do různých městských částí, některé objekty si tak univerzita musí přizpůsobovat, případně pronajímat. Rozhodla se tedy, že sežene finance a postaví vlastní kampus. Jeho realizace teď spěje do finále.
Krajskému městu chybí atraktivní místo, kde by se studenti mohli přirozeně setkávat, věnovat se vědě a trávit volný čas. Proto se Moravskoslezský kraj rozhodl oživit projekt Černé kostky, který se s přestávkami řeší od roku 2004, a stavbu za 1,8 miliardy korun zrealizovat.
Hejtman Moravskoslezského kraje se v druhé části rozhovoru pro KONSTRUKCE rozpovídal hlavně o složitostech, které provázely projekt Černé kostky v Ostravě.„Nepočítám s tím, že by veřejná knihovna měla komerční úspěch, jsou peníze, které se nikdy nevrátí. Mohou se ale navrátit tím, že lidé zůstanou a budou platit daně. Moravskoslezský kraj pak obdrží 9,6 % ze sdílených daní,“ říká Vondrák.
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje je velký fanda digitálního obsahu. Kdy četl naposledy odbornou knihu v tištěné podobě si už nepamatuje. Na současných studentech mu přijde jako největší nešvar netrpělivost. „Méně toho umí a nechtějí se učit věci, které je nebaví. Chybí jim disciplína a vůle pochopit podstatu tématu, jdou po povrchu. Jejich formulace nejsou přesné, což je problém,“ tvrdí Vondrák, který stojí mimo jiné za realizací vědecké knihovny Černá kostka v Ostravě.
Ostrava chce být místem, kde lidé chtějí žít, pracovat nebo podnikat. Město proto vytvořilo Strategický plán do roku 2030. Chce stavět kvalitní architekturu, regenerovat brownfieldy, vylepšit dopravní infrastrukturu, navýšit počet zelených a vodních ploch. Pomůže to zabrzdění odlivu mladých nadaných lidí?