Martin Charvát, primátor města Pardubice
Pardubice, sídelní město Pardubického kraje ležící ve středu České republiky. Pro Pardubáky je to místo, kde žijí, pracují, prožívají svoje životy se všemi radostmi i starostmi. A přesto, že některými místy procházejí denně, krásu a jedinečnost těch míst nevnímají. Když se podívám na Pardubice cizíma očima, vidím město, které by mohlo být učebnicí stavebních slohů i soudobé architektury.
Na centrálním Pernštýnském náměstí jsou domy, které byly vystavěny v období pozdní gotiky, pak prošly renesanční dostavbou, a jak šel čas, tak úpravami snad ve všech slozích, od baroka, rokoka, klasicismu, až po empír. Náměstí vévodí novorenesanční budova radnice. Ta v roce 2018 – 2019 prošla náročnou komplexní rekonstrukcí, která pak získala ocenění stavba roku. Architektonicky zajímavý je i městský bulvár třída Míru, kde se velmi citlivě snoubí historické stavby s těmi novodobými. V Pardubicích se můžeme setkat s díly věhlasných architektů.
NÁMĚSTÍ JAKO SKANZEN
Náměstí republiky je přímo jejich skanzenem. Průčelí náměstí tvoří divadlo Antonína Balšánka, vystavěno bylo v letech 1906 až 1909. Vedle Zelené brány byla v letech 1914 až 1917 postavena budova Městské spořitelny, dnes Turistické infomační centrum, od Františka Roitha. Na rohu náměstí u divadla stojí budova Okresního úřadu, někdejší generální ředitelství pošt a telegrafů z roku 1925. Jejím autorem je architekt Ladislav Machoň, který budovou reálky a bytovými domy vtiskl podobu celému Smetanovu náměstí. Je rovněž autorem hlavní pošty a pasáže na třídě Míru. Závěr náměstí Republiky směrem k zámku tvoří bývalé průmyslové muzeum architekta Karla Řepy z roku 1931, dnes potravinářská škola. Řepa ve městě projektoval řadu staveb. Vyvrcholením jeho díla se stalo hlavní pardubické nádraží, které projektoval spolu s Josefem Dandou. Zmínit musím i budovu pardubického rondokubistického krematoria, které je stěžejním dílem architekta Pavla Janáka a malíře a výtvarníka Františka Kysely.
PERLY JOSEFA GOČÁRA
Opravdovými perlami architektury v Pardubicích jsou stavby Josefa Gočára. Podle jeho projektu byla na náměstí Republiky postavena Anglobanka, dnes Komerční banka. Gočárovým dílem je i bývalý hotel, dnes Obchodní centrum Grand. Naprostým skvostem jsou však bývalé Automatické mlýny na pravém břehu Chrudimky. Zakladatelem mlýnu, poháněného elektřinou z nedaleké hydroelektrárny, byla rodina Winternitzů. Později dále stavebně upravovaný mlýn je ukázkou uplatnění kvalitní moderní architektury u výrobního objektu. Gočárovy mlýny jsou vlastně skvělou spojnicí se současností, protože ty jsou rekonstruovány tak, aby se staly centrem kultury, centrem potkávání lidí a jejich myšlenek. Rozlehlý areál, který je od roku 2014 národní kulturní památkou, má v současné době tři majitele. Město Pardubice, Východočeský kraj a nadaci manželů Smetanových. Investice všech tří subjektů vyjdou na zhruba půl miliardy korun. Do rekonstrukce hlavní mlýnice, tedy prostoru budoucí Východočeské galerie, investuje Pardubický kraj zhruba 330 milionů korun.
Město Pardubice plánuje dát na výstavbu polytechnického centra a městské galerie okolo 250 milionů a nadace Automatické mlýny manželů Smetanových přebuduje mlýnské silo a jeho okolí za zhruba 80 milionů korun.
NOVODOBÁ ARCHITEKTURA
I novodobá architektura má v Pardubicích svoje oceněné zástupce. Třeba Ekocentrum Paleta na Olšinkách, administrativní komplex na Vinici nebo administrativní a vývojové centrum firmy Era. A věřím, že ke chloubě Pardubic bude patřit autobusový terminál pro regionální a dálkovou dopravu na severní straně od železničního koridoru. Se stavbou, jejíž investorem bude město Pardubice, by se mohlo začít ještě v letošním roce. Později vyroste menší terminál, jehož investorem bude opět město, i na jižní straně koridoru a obě dvě stavby propojí lávka nad železniční tratí. S čím se již začalo, je rekonstrukce fotbalového stadionu v centru města. Za dva roky budou mít Pardubice moderní sportovní areál splňující parametry pro nejvyšší fotbalovou soutěž. Pardubice jsou prostě krásné a mají co nabídnout.
