„Pardubický kraj je lukrativním místem pro život, pro podnikání a ukázkový prostor kvalitní architektury,“

Roman Línek Roman Línek

uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Ing. Roman Línek, MBA, náměstek hejtmana Pardubického kraje, který má na starosti investice a kulturu.

Pane náměstku, jak se váš kraj staví k investicím v době probíhající pandemické krize? Podle celkových čísel to vypadá na to, že celkové investice do stavebního rozvoje kraje budou oproti předchozímu roku dokonce navýšeny.
Rozpočet kraje reaguje na nižší výběr daní a další dopady legislativy jako je například zrušení superhrubé mzdy. Zatím jsme to řešili tím, že jsme snížili příspěvek příspěvkovým organizacím o dvě procenta a omezili programové dotace kraje, v některých případech až o 40 procent. To nám umožnilo pokračovat v investicích, které jsou již připravené, vysoutěžené a nasmlouvané. Podle vývoje situace můžeme některé další investice časově posunout, ale nepočítám, že bychom něco úplně rušili. Rozhodně se chceme z krize proinvestovat, na tom je politická shoda. Proto letos nepočítáme s poklesem investic.

Má kraj vůbec nějaké možnosti, jak výpadky v příjmech, nahradit nebo eliminovat?
Naštěstí je kraj ve zdravé finanční pozici. Díky tomu můžeme už poněkolikáté použít úvěr od Evropské investiční banky, který nám pomůže toto komplikované období překlenout. Použijeme ho především na kofinancování staveb, na které chceme čerpat evropské dotace, a to zejména v oblasti zdravotnictví.

„Komplikované období překonáme díky úvěru od Evropské investiční banky. I proto nepočítáme s poklesem investic.“

Mohou se v souvislosti s koronavirovou krizí a v souvislosti s velkým podílem zahraničních pracovníků na stavbách již schválené a rozjeté akce opozdit či dokonce zastavit?
Máme signály od některých stavebních firem, které staví na území kraje, že se částečně dostávají do potíží se zahraničními dělníky. Týká se to třeba Ředitelství silnic a dálnic, takže se hovoří o zpoždění dokončení obchvatu Chrudimi a Slatiňan a i některých dalších staveb. Ale uvidíme, třeba se to podaří všechno i v těchto případech napravit. U žádné ze staveb, kde je investorem Pardubický kraj, zatím nedošlo v důsledku nedostatku zahraničních pracovníků ke změně termínu.

Ve kterých oblastech měl Pardubický kraj nejzásadnější připomínky k připravované Novele stavebního zákona a proč?
Pardubický kraj zásadně nesouhlasí s koncepcí nového stavebního zákona. Jsme přesvědčeni, že takzvaný spojený model veřejné správy, který je v České republice dlouhodobě používán i v jiných oblastech, vede k odborné i personální stabilitě výkonu těchto správních úkonů. Pochopitelně jsou věci, které můžou zrychlit získání společného stavebního povolení, ale podle mě se jich nedá docílit tou formou, která si začne hrát na samostatný stavební úřad v rovině přímé státní správy. To všechno bude stát peníze, místo abychom zefektivnili tu stávající strukturu.

Věřím, že i kdyby návrh zákona parlament přijal, tak vláda, která vzejde po volbách, se k němu vrátí a bude hledat cestu, která umožní zrychlit a zjednodušit stavební řízení ale zároveň zachová model, kdy existují stavební úřady při městech a na regionální úrovni na krajských úřadech. Nejblíž k tomu má návrh poslance Martina Kupky. 

Vnímáte z hlediska pozemního stavitelství nějaká specifika vašeho kraje, ať již jako výhodu nebo naopak nevýhodu?
V Pardubickém kraji fungovaly na konci 80. let minulého století dvě velké stavební firmy – Pozemní stavby a Průmstav, které zaměstnávaly přes 10 tisíc stavbařů, projektantů a dalších technických odborností. Tyto státní podniky transformaci nepřežily, ale staly se dobrou základnou nových firem, které dodnes na území kraje úspěšně působí.

Univerzita Pardubice založila po rozpadu Československa novou Dopravní fakultu Jana Pernera, na kterou přešlo 23 profesorů a docentů z tehdy jediné československé dopravní fakulty v Žilině, a vytvořili tak intelektuální základnu pro toto odvětví v Pardubicích.

Specifikem kraje je také vysoká proexportní orientace průmyslu a dlouhodobě jedna z nejnižších nezaměstnaností v České republice (nyní nejnižší). Z toho plyne i vysoká poptávka po firemní i bytové výstavbě.“

Jak je na tom Pardubický kraj v oblasti brownfieldů? Kolik jich na území kraje vlastně je?
Kromě opuštěného areálu bývalých Automatických mlýnů v Pardubicích, kde nyní roste budoucí sídlo naší krajské galerie, kraj zajímají také areály, které jsou v centrech dvou měst, a to bývalá Perla v Ústí nad Orlicí a Miltra v Moravské Třebové. Kraj hledá možnosti podpory jejich financování za pomocí evropských dotací a nově vznikajícího projektu Národního plánu obnovy (prostřednictvím agentury CzechInvest).

V Ústí nad Orlicí jde o již dlouho připravované řešení. V této lokalitě má Pardubický kraj i vlastní souběžný záměr do IROP v podobě výstavby ateliérů uměleckoprůmyslové školy. Ta dosud sídlí v nevyhovujících prostorách bývalé ubytovny. Město Ústí nad Orlicí má na danou lokalitu schválený regulační plán a nyní zde dokončuje stavbu nového Domu dětí a mládeže. Na to chce navázat rekonstrukcí bývalé kotelny a strojovny pro městskou galerii, která by zároveň nesla odkaz na textilní historii města. Další důležitou investicí bude dokončení infrastruktury navazující na ateliéry a na celý nový veřejný prostor.

Areál Miltra v Moravské Třebové původně sloužil jako textilní továrna, následně byl využívaný pro potravinářskou výrobu mléčných výrobků. Asi 10 let už je ale areál nevyužívaný a nic se s ním neděje. Tam je připravenost města menší, uvažují zde o projektu víceúčelového kulturního zařízení, které by sloužilo jako kulturní zázemí města.

Na území kraje je i řada menších brownfieldů, které města, obce a soukromí investoři často s pomocí státní podpory mění v atraktivní zóny pro bydlení a služby. Příkladem jsou třeba bývalá kasárna sovětské armády ve Vysokém Mýtě nebo areál bývalé Tesly v Pardubicích u nemocnice. Zde společnost LinkCity čerstvě zahájila developerský projekt, který zahrnuje bydlení, parkování, obchodní část i novou Fakultu zdravotnických studí Univerzity Pardubice.

Které projekty stavebního charakteru, které přesahují svým významem hranice vašeho kraje, byste rád vyzdvihl a proč?
Zmínit bych chtěl například centrální urgentní příjmy v Ústí nad Orlicí a v Pardubicích. Pardubický kraj buduje na dvou místech kraje v nemocnicích akutní péče takzvané centrální urgentní příjmy. Hrubá stavba už roste v Orlickoústecké nemocnici a rozhodnuto je i o zahájení výstavby v Pardubické nemocnici. Stavbaři by měli začít letos v květnu. V krajském městě vyroste osmipatrová budova s přistávací plochou vrtulníku. Do jedné budovy se spojí všechny akutní obory nemocnice. Je to největší investice v historii kraje, která by měla být hotová do konce roku 2023. Výstavba na obou místech je složitá tím, že probíhá za plného provozu nemocnic.

„Vedle staveb v oblasti zdravotnictví, dopravy, školství a sociální péče bych rád vyzdvihl i tři stavby v oblasti kultury: Rekonstrukci Domu hudby, Rekonstrukci Zámku Pardubice a rekonstrukci hlavní budovy Automatických mlýnů v Pardubicích.“

Dům hudby, to je bývalé sídlo OV KSČ?
Ano, budova byla v době, kdy vládla brutalistní architektura, postavena jako sídlo komunistů. Nyní je dokončená energeticky úsporná rekonstrukce pláště domu a dále vnitřní rekonstrukce celé společenské části Domu hudby. V 80. letech získala cenu za architekturu a dnes dobře slouží Komorní filharmonii, Konzervatoři Pardubice a základní umělecké škole. V loňském roce se podařilo vyměnit všechna eloxovaná okna a dveře, zateplit střechu a provést potřebné úpravy. Renovací prošly tři koncertní sály a foyer, který vyšperkovaly dva umělecké lustry ze světoznámé sklářské firmy Lasvit z Nového Boru.

Prosím ještě o pár informací k rekonstrukci zámku.
Na pardubickém zámku, národní kulturní památce v majetku Pardubického kraje, nyní probíhá nejrozsáhlejší rekonstrukce od dob Pernštejnů, kteří ho na přelomu 15. a 16. století postavili na základech gotického hradu a obehnali mohutnými valy. Letos bude dokončena dvoutřetinová rekonstrukce hlavního paláce, dominantně určená pro pernštejnskou expozici. Zároveň finišuje rekonstrukce hospodářských budov na nádvoří pro kanceláře a nové výstavní prostory Východočeského muzea. Zbývající třetina paláce čeká na realizaci projektu architekty Evy Jiřičné a jejího týmu, která zde navrhla společenské prostory se zázemím pro koncerty, recepce a společenská setkávání. Zároveň s tím by na nádvoří v bývalém zámeckém pivovaru mělo vzniknout i nové návštěvnické centrum podle návrhu architekta Petra Všetečky.

Další Vámi zmíněnou obrovskou rekonstrukcí je ta, která se týká bývalých Automatických mlýnů.
Budovy Winternitzových automatických mlýnů jsou jedním z raných děl architekta Josefa Gočára a jsou také národní kulturní památkou. Pardubický kraj před třemi lety zakoupil hlavní budovu automatických mlýnů pro svou krajskou galerii. Rekonstrukce začala v květnu 2020 podle projektu architekta Petra Všetečky.

Musí zohledňovat nejen složité požární a uživatelské požadavky, ale také ochranu památkové hodnoty tohoto objektu. Byl to jeden z největších a ve své době nejmodernějších mlýnů u nás, vlastně taková továrna na výšku. Technologie procházela postupně pěti patry od příjmu zrna, mletí mouky jejího prosévání, balení, shozu a nakládání pytlů k rozvozu. Pro nás je samozřejmě nejhodnotnější obvodový plášť budovy z režných cihel, který může připomínat středověký hrad s vlaštovčími ocasy, jako měly hrady v severní Itálii. Obloukové spojení se silem zase inspirovalo pozorovatele ke vzpomínce na Ištařinu bránu z Babylonu. Po dohodě s památkáři byl obvodový plášť pouze očištěn, venkovní okna jsou replikami původních a zvenku se kromě toho, že zmizí všechny přístavby a nástavby, nic nezmění. Gočárovo schodiště přestěhované v 60. letech na venkovní stěnu dvorního traktu se opět vrátí na původní místo.

O to více se musí měnit uvnitř, kde prostory musí vyhovovat požadavkům na vystavování uměleckých děl, ať už se jedná o nasvícení, vlhkost vzduchu či zabezpečení. Jednotlivá patra architekt hravě využívá s různými průhledy či částečným otevřením dvoupatrového výstavního prostoru, kdy návštěvník postupuje zdola nahoru. Zároveň tu zůstane umístěno několik původních mlýnských zařízení, která budou symbolizovat původní určení budovy.

Vzhledem k tomu, že v areálu na poměrně malém prostoru zároveň pracují další dva subjekty (město Pardubice a soukromý vlastník) na rekonstrukci a stavbách dalších objektů, je celá stavba nesmírně náročná z pohledu plánu organizace výstavby na koordinaci, na prostor i na bezpečnost práce. Současně s tím je ale pro firmy vizitkou jejich umu na skutečně výjimečném díle.

Jak složité je v dnešní době prosadit nějaký vizionářský projekt nadčasového architektonického charakteru?
Pardubický kraj spolu s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě a se Svazem podnikatelů ve stavebnictví už téměř dvacet let pořádá každé dva roky bienále Stavby roku. Tam propagujeme kvalitní architekturu i stavebnictví, ať už jsou to průmyslové stavby jako třeba výrobní haly SOMA v Lanškrouně, nebo hezký rodinný dům v Žamberku, moderní depozitář krajského muzea v Pardubicích či sídlo Lesů České republiky v Chocni.

Náš zájem o dobrou architekturu není jen v rámci této soutěže. Například pro rekonstrukci památkových objektů jsem si přizval trio významných architektů – Ladislava Lábuse, Josefa Pleskota a Petra Všetečku. S těmi spolupracujeme na obnově Zámku Pardubice, kde z jejich invence vzešel generel rozvoje zámku, a také u Automatických mlýnů. Do vzhledu společenských sálů zámku zasáhla i Eva Jiřičná a její ateliér, podle kterého se má realizovat projekt společenské části. V něm chceme s historickým objektem skloubit i prvky současné kvalitní architektury, která nepopírá genius loci. Již zmíněný projekt rekonstrukce mlýnů pro Pardubický kraj vysoutěžil architekt Petr Všetečka, autor řady zajímavých realizací jako byla rekonstrukce Baťova památníku ve Zlíně, budov 14/15 v Baťových závodech ve Zlíně nebo Jurkovičovy vily v Brně.

Pojďme dále k ukázkám kvalitní architektury.
Určitě můžu dále zmínit také spolupráci s profesorem Václavem Girsou, významným památkovým architektem a pedagogem, který nám spolu se svými studenty radí, jak využít hrad Rychmburk na Chrudimsku a zámek Bystré na Svitavsku. Tyto objekty přestaly sloužit sociálním účelům a kraj pro ně hledá nové možnosti využití pro veřejnost. Dokonce jedna diplomová práce na téma Hrad Rychmburk získala významné republikové ocenění.

Co se týká jiných investorů v kraji, kvalitní architekturu lze vidět třeba i v Kladrubech nad Labem, kde se podařilo areál národního hřebčína citlivě upravit a některé věci znovu vybudovat. Zdařilá rekonstrukce určitě pomohla i při zapsání celé krajiny hřebčína mezi světové památky UNESCO v roce 2019. Mohl bych dále zmínit například dvě nové zajímavé stavby architekta Zdeňka Fránka v Pardubickém kraji – Stezku v oblacích na Dolní Moravě a Modlitebnu Církve bratrské v Litomyšli.

Z toho co jste uvedl je zřejmé, že pro váš kraj jsou historické památky jednou z priorit. U této příležitosti mě napadá dotaz, zde netrvá příprava na obnovy památek zbytečně dlouhou dobu? Co je příčinou? Mnozí poukazují na komplikované vztahy s památkáři…
Nejen náš kraj, ale celá země patříme mezi státy, které mají opravdu nadprůměrný počet památek, zámků a jiných historických staveb. Ve větší míře je na rozdíl od jiných zemí nezničily ani války či jiné katastrofy. Je dobře, že památkáři chrání jejich historické a umělecké hodnoty, ale občas je důležité, abychom s vaničkou nevylili i dítě.

„Je pravdou, že někdy je proces schvalování s památkáři komplikovaný. Osobně musím říct, že se nám vždy při podrobných diskuzích podařilo nalézt kompromis, který umožnil realizovat plánovanou investici a zároveň uchovat památkovou hodnotu stavby.“

V úvodu jsme se bavili o nedostatku stavbařů na některých typech staveb. Má váš kraj nějaký specifický (unikátní) systém podpory středního školství, který by měl zajistit dostatek kvalifikovaných lidí v oboru stavebnictví, architektury a tradičních
stavebních řemesel?

Pardubický kraj finančně podporuje výplatu prospěchových stipendií žákům ve zřizovaných středních školách ve 20 vybraných oborech vzdělání, po jejichž absolventech je silná poptávka na trhu práce. Mezi tyto obory patří i obory Zedník a Zednické práce. Před dvěma léty byla vzhledem ke klesajícímu počtu žáků v těchto dvou oborech zvýšena výše poskytovaného prospěchového stipendia.

Specializované stavební střední školy jsou v Pardubicích/Rybitví a ve Vysokém Mýtě, stavební obory se ale vyučují i na dalších středních školách a učilištích. Z vysokoškolských oborů mohou zájemci studovat na Univerzitě Pardubice Dopravní fakultu nebo Fakultu restaurování.

Když jsme u dopravy… Např. Moravskoslezský kraj výrazně podporuje vodíkové technologie. Jakým směrem jde v oblasti dopravy váš kraj?
Pardubický kraj má od roku 2018 zpracovanou a odsouhlasenou „územní energetickou koncepci“ na následujících 25 let, tzn. do roku 2043. Součástí této koncepce je i podpora oblasti „Využívání alternativních paliv a pohonů v dopravě“. Podle této koncepce jsou stanoveny a definovány cíle. Jedná se například o MHD, využití CNG, LPG, hybridní vozidla a elektromobility včetně potřebné infrastruktury a podobně. Ve vodíkových technologiích se kraj v současné době nijak přímo neangažuje a necháváme to na dopravcích a případně privátních subjektech.

Pardubický kraj nestojí o stavbu takzvané labské větve kanálu Dunaj – Odra – Labe. Proč? Nepomohla by lodní doprava ekonomice, zlepšení životního prostředí, rozvoji turistického ruchu?
Na základě posouzení projektu Pardubický kraj jednoznačně upřednostňuje jen splavnění Labe do Pardubic. Přínosy projektu Dunaj – Odra – Labe s předpokládanými náklady 300 miliard korun nejsou vůbec zřejmé. Severní a Černé moře jsou v současnosti propojeny kanálem Rýn – Mohan – Dunaj. Podle mého názoru je potřebnost kanálu na našem území na úplně jiné úrovni, než byla v době Tomáše Bati, kdy se o ní začalo hovořit. Navíc povinnost držet územní rezervu pro tento kanál komplikuje rozvoj obcí v kraji. Splavnění Labe do Pardubic s navazujícím přístavem a logistickou zónou se nám i s ohledem na životní prostředí jeví jako ekonomicky přínosnější akce, kterou lze realizovat a mít z ní užitek.

„Zboží mezi Pardubicemi a Bratislavou může při své cestě využít železniční cestu jako levnější pozemní most.“

Máte s územím, kterým by větev plánovaného kanálu vedla, nějaké jiné záměry? Jaké?
Jak jsem již uvedl, jsou v územních plánech jednotlivých obcí blokována území, která jsou velmi potřebná pro další rozvoj obcí. Jedná se o záměry bytové či průmyslové výstavby, případně silniční infrastruktury. Opuštěním záměru výstavby kanálu se umožní rozvoj v dosud blokovaných územích.

Přibližte, jaké vodohospodářské projekty aktuálně v kraji probíhají či se chystají?
Nejvýznamnější akcí je zřejmě výstavba poldru v Kutříně, na který Krajský úřad vydal již pravomocné stavební povolení, stavba je vysoutěžena a v současné době se začíná s její realizací. Jedná se o významné dílo, které omezí časté záplavy v obcích na dolním toku řeky Novohradky.

Z hlediska hospodaření s vodou v krajině se jedná o aktivity Institutu environmentálních výzkumů a aplikací, založeným Pardubickým krajem. V současné době se rozpracovávají opatření v deseti prioritních oblastech, mezi konkrétní lze jmenovat protipovodňové opatření na ochranu Heřmanova Městce, dále opatření na toku Loučná nebo na Ředickém potoce, kde je cílem zabránit povodňovým škodám. K menším akcím patří také rekonstrukce spodních výpustí vodní nádrže Pařížov.

Stejný dotaz míří do oblasti energetiky… Je Váš kraj spíše dovozcem nebo výrobcem elektrické energie?
V Pardubickém kraji jsou dvě uhelné elektrárny, v Opatovicích a ve Chvaleticích. Díky chvaletické je kraj vývozcem elektrické energie. Obě provádějí řadu ekologických opatření. V rámci klimatických závazků se ovšem počítá s jejich řízeným útlumem. Opatovická elektrárna by do budoucna mohla spalovat odpad a tím vyrábět elektřinu i teplo. Kdysi zvažovanou jadernou elektrárnu Tetov na západě kraje se nám po jednání s vládou podařilo (při schvalování zásad územního rozvoje) vyřadit z plánovaných zdrojů. V současné době se výstavba žádného většího energetického zdroje na území kraje nechystá.


Roman Línek
Vysokoškolské vzdělání úspěšně ukončil na stavební fakultě Českého vysokého učení technického v Praze v roce 1986. Dále absolvoval dvousemestrální postgraduální studium pro manažery na European Business School Praha (německo‑česká soukromá škola). V letech 2010 – 2012 absolvoval čtyřsemestrální studium na CMI Praha (ESMA Barcelona) a získal titul MBA. V komunální politice se začal angažovat už v roce 1990, kdy působil osm let v zastupitelstvu města Pardubice. V roce 2000 se stal na čtyři roky hejtmanem Pardubického kraje, v současnosti zastává funkci náměstka hejtmana Pardubického kraje a je zodpovědný za investice a kulturu. V minulosti byl také 1. místopředsedou KDU‑ČSL.

Související články

× Full - Jádro