Ocelové konstrukce nebo železobetonové konstrukce musí splňovat požární odolnosti, které vyžaduje stavební zákon a blíže jej specifikuje § 41 vyhlášky č. 246/2001 Sb. o požární prevenci. Největší nároky jsou kladeny u montovaných hal na nosné konstrukce a následně na opláštění montovaných hal.
V projekční praxi se slovo výzva obvykle pojí s pojmy, jako jsou rozsáhlé konstrukce, šibeniční termíny nebo využití netradičních nástrojů a přístupů. Takovou výzvou byl i projekt konstrukcí k vysoké peci ocelárny ISDEMIR v Turecku, kde tým statiků, projektantů a konstruktérů skupiny ALLCONS navrhoval ocelovou konstrukci kolem vysoké pece.
UCEEB při ČVUT v Praze v rámci projektu vyvinul plně prefabrikovaný lehký plášť panelového typu s přednostním využitím dřeva, který byl použit na fasádě při rekonstrukci školy v ulici Českobrodská. Plášť zvaný Envilop dokáže konkurovat lehkým obvodovým plášťům na bázi metalických materiálů a na rozdíl od nich nezanechává značnou uhlíkovou stopu.
Porovnávat dřevo a ocel ve stavebních konstrukcích lze z mnoha hledisek. Oba materiály jsou ve stavebnictví hojně využívány, mají své výhody a nevýhody a jejich výběr závisí především na způsobu užití a konkrétních požadavcích dané stavby. Důraz je v dnešní době kladen zejména na ekonomické a environmentální dopady.
Z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q1/2023 zpracované analytickou společností CEEC Research vyplývá, že stavební firmy očekávají v roce 2023 na trhu stavebních prací pokles −2,6 %, ačkoli hlásí průměrné vytížení kapacit na úrovni 92 %. Sektor se vyrovnává s řadou nepříznivých ekonomických faktorů, které silněji dopadají na vývoj v segmentu pozemního stavitelství, kde se očekává pokles −3,2 %.
Pražští zastupitelé dnes v obecné shodě koaličních i opozičních klubů vyjádřili podporu rekonstrukci železničního mostu na Výtoni za využití moderních technologií při zachování co nejvíce z charakteru, hmoty a ducha této stavby, která je reprezentována zejména obloukovou nýtovanou konstrukcí přes Vltavu.
Výrobní závod finské společnosti Peikko jsme navštívili zkraje letošního roku. Zažili jsme kombinaci tradičně vřelé nátury slovenských hostitelů, otevřeného a svobodného přístupu k vedení společnosti typického pro Skandinávii a navrch sympatického obsahu toho, co podnik dělá. Takhle vypadá skloubení dobrého byznysu a udržitelného přístupu k výstavbě.
Foto: Peikko Slovakia a Hyn
Lukáš Krbec se dostal ke dřevu hned po škole. Psal se rok 2002 a on ve statické kanceláři navrhoval vazníkové systémy Gang-nail a seznamoval se s BSH. Když o 12 let později objevil CLT panely, propadl jejich kouzlu. Začal z nich navrhovat své první rodinné domy, a protože zakázek přibývalo, spolu se společníkem rozvinuli A2 Timber.
Když se seznámíte se Stanislavem Polákem, schválně, jak dlouho vám vydrží nepoložit první otázku o dřevě. Pak to začne. Víte, jak dlouho roste les? Komu vděčíme, že máme 30 % České republiky pokryté lesy? O lesním hospodářství a dřevě dokáže poutavě povídat celé hodiny. Má přímo encyklopedické znalosti a vy přemýšlíte, kde jich nabyl.
Navrhnout podle zadání model konstrukce, postavit ho a potom ho při finále soutěže zatěžovat až k jeho zhroucení, to je úkolem soutěže Hala roku 2023. Pořádá ji fakulta stavební ČVUT v Praze pod záštitou děkana fakulty prof. Jiřího Máci, ČKAIT a pod odbornou garancí Katedry konstrukcí pozemních staveb.