Články

Nejvyšší mrakodrap ze dřeva nedávno pokřtili v USA. Proč v Česku takový vyrůst nemůže?

Nejvyšší mrakodrap ze dřeva nedávno pokřtili v USA. Proč v Česku takový vyrůst nemůže?

Nejvyšší budova ze dřeva má 86,6 metru, nachází se v Milwaukee v americkém Wisconsinu. Nebude to dlouho trvat a výškou ji překoná další dřevěný mrakodrap ve Švýcarsku, ten by měl mít těsně pod stovku metrů. A v Česku? Výškový limit na dřevostavby je neúprosný: 12 metrů.

Petr Palička 2. díl – Státní podniky mají všechny předpoklady k tomu, aby se s nimi spolupracovalo složitě

Petr Palička 2. díl – Státní podniky mají všechny předpoklady k tomu, aby se s nimi spolupracovalo složitě

Druhá část rozhovoru s Petrem Paličkou z Penta Real Estate se stále točí hlavně kolem Masaryčky, ale třeba i kolem složité spolupráce s ČSAD nebo Správou železnic. Fasáda je strojařský výrobek, musí sednout na milimetr. Máte na to jeden pokus, říká mimo jiné šéf Penta Real Estate.

Petr Palička 1. díl – Debata je možná, jen když protistrana naslouchá. Většina obyvatel Masaryčku chtěla

Petr Palička 1. díl – Debata je možná, jen když protistrana naslouchá. Většina obyvatel Masaryčku chtěla

Co je klíčem k úspěchu? Petr Palička razií teorii, že nejdůležitější jsou schopní, samostatní a šikovní lidé, na které se můžete spolehnout. Největší síla společnosti Penta Real Estate, které Palička šéfuje, tedy není v penězích, ale v lidech. Aktuálně je vlajkovou lodí Penty Masaryčka. Počet skutečných aktivních odpůrců projektu odhaduje Palička do deseti lidí, naprostá většina obyvatel Masaryčku podporovala.

Montované haly jsou fenomén. Ta v Holešově vznikla za čtyři měsíce
Sponzorovaný článek:

Montované haly jsou fenomén. Ta v Holešově vznikla za čtyři měsíce

Montované haly se staly fenoménem rychlé výstavby skladových, výrobních a jiných podnikatelských prostor. Skladová hala realizovaná společností PROMO HALY s. r. o. je toho zdárným příkladem. Postavila se během čtyř měsíců.

Nikdo tam nechtěl chodit. A pak přišla Zaha Hadid. Masaryčka se proměňuje k nepoznání

Nikdo tam nechtěl chodit. A pak přišla Zaha Hadid. Masaryčka se proměňuje k nepoznání

Je v centru hlavního města, má dokonalou dopravní infrastrukturu a přitom nikdy toto rozsáhlé území nemělo vlastní název. Tvořily ho zanedbané parcely se špatnou prostupností, nikdo tam nechtěl chodit. Pro brownfield a Masarykovo nádraží se dlouho hledala náplň. Události se daly do pohybu, když do konsorcia firem vlastnících pozemky vstoupila Penta a došlo ke změně územního plánu. A architektka Zaha Hadid svým pohledem na území úplně nabourala dosavadní zvyklosti.

Vodní dílo jako umělecké dílo? Proč ne. Přehrada může posloužit i jako „plátno“

Vodní dílo jako umělecké dílo? Proč ne. Přehrada může posloužit i jako „plátno“

Ohromná betonová plocha přehradních zdí je fascinující. A to nejen z inženýrského hlediska. Umělec ji vidí také jako možné plátno pro vyjádření myšlenky. Klaus Dauven, umělec zabývající se takzvaným reverzním graffiti, realizoval své největší dílo kousek od hranic s Českem, na největší údolní přehradě sloužící jako zásobárna pitné vody v Sasku. Na zdi přehrad Eibenstock vytvořil velkoformátové umělecké dílo.

10+1 OTÁZKA PRO: Radka Šímu, jednatele společnosti Atelier 6

10+1 OTÁZKA PRO: Radka Šímu, jednatele společnosti Atelier 6

Štafeta: Václav Hvízdal, jednatel společnosti Pontex, předává štafetu Radku Šímovi formou otázky: Rozepsal jsem se o mostech i architektuře, a proto bych se rád zeptal Ing. arch. Radka Šímy, jak obě profese skloubit, aby primárně inženýrské dílo, jakým most beze sporu je, lahodilo oku i duši.

Brno chystá novou 3D mapu. Poslouží architektům i občanům

Brno chystá novou 3D mapu. Poslouží architektům i občanům

Trojrozměrné vizualizace měst dokážou výrazně zpřehlednit plánování rozvoje sídelní zástavby. Svůj vlastní 3D model si nechává připravit i Brno. Architektům, projektantům či investorům umožní jednoduší realizaci stavebních projektů, magistrát jej zase využije například při analýze krizových situací či pro podporu turismu. Plně dostupný však bude i veřejnosti. Tvorba trojrozměrné mapy je momentálně ve své třetí fázi.

Jakub Klaška: Chceme vrátit dřevo do města, vždy tam patřilo

Jakub Klaška: Chceme vrátit dřevo do města, vždy tam patřilo

V druhé části rozhovoru s Jakubem Klaškou, architektem pracujícím v Londýně ve studiu Zaha Hadid Architects, jsme se zaměřili hlavně na Masaryčku. Tvrdí, že je to úžasné území a že se přestavbou neuvěřitelně pozvedne. Má také rád dřevo jako stavební materiál. Chtěl by ho vrátit do měst, kam odjakživa patřilo...

Jakub Klaška: Vystudoval u Evy Jiřičné, pracoval u Zaha Hadid

Jakub Klaška: Vystudoval u Evy Jiřičné, pracoval u Zaha Hadid

Když Zaha Hadid sestavovala tvůrčí tým pro architektonickou soutěž o podobu území u Masarykova nádraží, jako hlavního architekta jmenovala Jakuba Klašku. Čecha, kterého poznala ve Vídni na univerzitě, kde učila, a jehož roku 2010 přivedla do svého ateliéru v Londýně. A tu soutěž vyhráli.