Články

Architektonický návrh Masaryčky od Zahy Hadid je unikátní nejen designem obvodového pláště, ale představoval také velkou výzvu pro realizaci celé fasády, kterou realizovala společnost Sipral.

Má na mě půl hodiny, ale když začne mluvit o Masaryčce, zapomene na čas. Projekt se mu dostal pod kůži. Trval dlouhých 13 let. Byl jedním z nejdůležitějších členů týmu, který si výjimečnou stavbu po dlouhých jednáních s městem, úřady, památkáři či veřejností prosadil.

Nádraží je pro mnohé synonymem čekání, ale také symbolem setkávání. Je místem, které utváří důležité okamžiky v našich životech. Masarykovo nádraží je navíc významné svou dlouhou historií a také tím, že je hlavové.

Druhá část rozhovoru s Petrem Paličkou z Penta Real Estate se stále točí hlavně kolem Masaryčky, ale třeba i kolem složité spolupráce s ČSAD nebo Správou železnic. Fasáda je strojařský výrobek, musí sednout na milimetr. Máte na to jeden pokus, říká mimo jiné šéf Penta Real Estate.

Co je klíčem k úspěchu? Petr Palička razií teorii, že nejdůležitější jsou schopní, samostatní a šikovní lidé, na které se můžete spolehnout. Největší síla společnosti Penta Real Estate, které Palička šéfuje, tedy není v penězích, ale v lidech. Aktuálně je vlajkovou lodí Penty Masaryčka. Počet skutečných aktivních odpůrců projektu odhaduje Palička do deseti lidí, naprostá většina obyvatel Masaryčku podporovala.

Je v centru hlavního města, má dokonalou dopravní infrastrukturu a přitom nikdy toto rozsáhlé území nemělo vlastní název. Tvořily ho zanedbané parcely se špatnou prostupností, nikdo tam nechtěl chodit. Pro brownfield a Masarykovo nádraží se dlouho hledala náplň. Události se daly do pohybu, když do konsorcia firem vlastnících pozemky vstoupila Penta a došlo ke změně územního plánu. A architektka Zaha Hadid svým pohledem na území úplně nabourala dosavadní zvyklosti.

V druhé části rozhovoru s Jakubem Klaškou, architektem pracujícím v Londýně ve studiu Zaha Hadid Architects, jsme se zaměřili hlavně na Masaryčku. Tvrdí, že je to úžasné území a že se přestavbou neuvěřitelně pozvedne. Má také rád dřevo jako stavební materiál. Chtěl by ho vrátit do měst, kam odjakživa patřilo...

Když Zaha Hadid sestavovala tvůrčí tým pro architektonickou soutěž o podobu území u Masarykova nádraží, jako hlavního architekta jmenovala Jakuba Klašku. Čecha, kterého poznala ve Vídni na univerzitě, kde učila, a jehož roku 2010 přivedla do svého ateliéru v Londýně. A tu soutěž vyhráli.

Na začátku mě měli za blázna, vzpomíná Leopold Bareš na dobu, kdy přenesl progresivní metody z výroby aut do projektování konstrukcí a obvodových plášťů. „Pak ale pochopili, že neexistuje jediná pravda a smyslem je uvědomit si slepé cesty.“ V druhé části rozhovoru se zakladatelem firmy Sipral se dočtete o Barešově britské zkušenosti, Crown Street nebo také Masaryčce.