Články

Chybějící nebo zastaralá projektová dokumentace, montáž necertifikovaných komponentů v rozporu s požadavky norem, nejednotná pravidla pro zachování funkčnosti kabelových tras při požáru, ale také nízká míra osvěty mezi provozovateli objektů. To jsou jen některé z problémů, které odborníci na požární ochranu identifikují při své každodenní praxi.

Nové technologie, ekologické trendy i chytré budovy přinášejí do stavebnictví nebývalý rozvoj. Zároveň však kladou nové nároky na požární bezpečnost. František Kregl, uznávaný expert na požární bezpečnost s více než třicetiletou praxí, upozorňuje na slabá místa systému – podceňovanou údržbu, zastaralé normy a nedostatečnou komunikaci napříč obory. 

V západních a severských zemích si dřevostavby upevňují svou pozici díky svým ekologickým, ekonomickým a rychlým stavebním řešením. Nemusíme chodit daleko – sousední země, jako Rakousko nebo Německo, ukazují, že správná legislativa a moderní technologie napomáhají rozvoji udržitelného stavebnictví.

Martin Pospíšil je významnou osobností v oboru požární ochrany. Je předním expertem na požární bezpečnost historických památek a výškových budov. Má na starosti požárněbezpečnostní ochranu areálu Pražského hradu.

V rámci rozsáhlé studie realizované na katedře ocelových a dřevěných konstrukcí ČVUT v Praze bylo podrobně zkoumáno chování dřevěných sloupů vystavených takzvaným přirozeným a orientovaným požárům.

Jedním z nosných výrobních programů společnosti Kooperativa vod družstvo je výroba ocelových zárubní a ocelových dveří s certifikátem odolnosti vůči požáru. Tyto certifikované ocelové dveře procházejí řadou testů a splňují nejpřísnější požadavky na bezpečnost.

Devátý ročník mezinárodní konference požární bezpečnosti s názvem Novinky a budoucnost požární ochrany v praxi se ve dnech 1. a 2. června 2023 uskutečnil v Horním Bezděkově na Kladensku. Akci pořádala Profesní komora požární ochrany, která v ČR sdružuje fyzické a právnické osoby působící v oblasti požární ochrany.

Ocelové konstrukce nebo železobetonové konstrukce musí splňovat požární odolnosti, které vyžaduje stavební zákon a blíže jej specifikuje § 41 vyhlášky č. 246/2001 Sb. o požární prevenci. Největší nároky jsou kladeny u montovaných hal na nosné konstrukce a následně na opláštění montovaných hal.

Je pravdou, že Hospodářská komora s Profesní komorou požární ochrany dlouhodobě spolupracuje. Uvnitř organizace ale vždy vystupovala velmi autonomně. Zabývala se tvorbou pravidel praxe v požární bezpečnosti staveb a vedle toho se zapojovala do pracovních skupin Bezpečnostní sekce HK ČR. Vlastní však nikdy neměla, a to se letos změnilo.

Téma požární ochrany dřevěných staveb je u nás stále velmi živé a stále se o něm velmi málo ví. Knihu Požární odolnost dřevěných konstrukcí vydali mladí výzkumníci z ČVUT Jakub Šejna s Lukášem Blesákem letos na konci léta a do několika týdnů byla vyprodaná. Po podobně srozumitelných publikacích, které dávají dohromady aktuální poznatky z celého světa, je zkrátka hlad.