6/2019

Cizinec tady, cizinec tam, všude kam se podívám…

Představte si, že jedete svým (třeba luxusním „ekologickým“ elektromobilem Tesla, což je jistě příjemná představa… Mimochodem, víte, kde mají elektromobily výfuk? … Ano, správně, třeba v jaderné elektrárně Dukovany…) po dálnici D1 z Prahy do Brna. Míjíte nejdříve množství průmyslových či obchodních zón, sledujete výstavbu administrativních či bytových komplexů, za dobu cesty, čili po dobu cca dvou až x2 hodin, pak budete míjet přímo na komunikaci množství rozestavěných dálničních úseků. Ty se daří realizovat tu s menšími, jinde s většími úspěchy. K té druhé skupině patří například úsek s ocelovým mostem Vysočina, nejvyšším mostem na dálnici D1, který se daří plnit dokonce s předstihem v řádech několika týdnů. Ale o to v tomto mém editorialu nejde…

Kolik si myslíte, že v průběhu této cesty potkáte zahraničních dělníků? Čísla, vyplývající z analýzy CEEC Research, jsou možná pro někoho překvapující a pro někoho dokonce alarmující… Zahraniční pracovníky zaměstnávají inženýrské společnosti i firmy věnující se pozemnímu stavitelství stále více. Téměř tři čtvrtiny (73 procent) inženýrských společností tuto možnost využívají a zahraniční pracovníci tvoří v průměru 17 procent všech jejich zaměstnanců. U pozemního stavitelství se jedná o tři pětiny (59 procent) firem, kde zahraniční dělníci tvoří 16 procent všech zaměstnanců. Je otázka zda se tady bavíme o podílu v dělnických profesích nebo všech zaměstnanců ve firmě celkem… Tipl bych si, že např. v administrativě či vedení firem je číslo podílů zahraničních lidí asi výrazně menší, takže v dělnických profesích může být to číslo podílu naopak ještě výrazně vyšší…

Proto díky moc a velký respekt směrem ke všem těm dříčům… Díky za ty Ukrajince, Poláky, Rumuny, Rusy a Bulhary či Srby, kteří jsou aktuálně těmi, kteří taky staví naše silnice, baráky či železnice. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků totiž trápí stavební firmy již delší dobu a nic se s tím už roky a roky nedělá, nebo se to nějak prostě nedaří… Machři z uvedených zemí, ve srovnání s českými pracovníky, mají prý i nižší počet dnů pracovní neschopnosti, jsou více „náchylní“ k respektování autority nadřízeného. Mezi další výhody, podle analýzy CEEC, se řadí mzdová náročnost, ochota učit se novým věcem a výkonnost. Naopak za negativum považují ředitelé stavebních firem zapojení zahraničních dělníků do kolektivu.

V aktuálním čísle časopisu KONSTRUKCE se částečně i díky dělníkům z uvedených zemí (ale samozřejmě i českým či slovenským inženýrům) můžete dočíst o realizovaných zajímavých stavebních a developerských projektech v Praze, v Bratislavě i jinde. Zaujmout by vás mohly články o rekonstrukci Státní opery v Praze či o modernizaci Janáčkova divadla v Brně. Blíží se totiž významné křesťanské svátky, tak si snad užijete vánoční koncerty třeba v těchto modernizovaných kultovních místech, které uvnitř čísla popisujeme. Za celý tým časopisu KONSTRUKCE bych vám chtěl poděkovat za přízeň v roce 2019, za to, že vás naše práce zajímá, že je pro vás třeba prospěšná, inspirativní a třeba i trošičku pomáhá vašemu byznysu. Mějte se hezky, přejeme hlavně hodně zdraví a pohodu v rodině.

Ať se vám daří dílo!

Ing. Stanislav Cieslar
šéfredaktor časopisu KONSTRUKCE
cieslar@konstrukce‑media.cz

PŘEDPLATNÉ

Časopis KONSTRUKCE si můžete objednat na predplatne.konstrukce-media.cz, nebo kontaktujte paní Moniku Odstrčilovou, DiS.:

e-mail: odstrcilova@konstrukce-media.cz
T +420 597 317 578
M +420 733 530 695

Obsah

Dřevěné konstrukce

Zajímavosti z oboru

Příloha – 25. konference žárového zinkování – výběr ze sborníku

Reklama

Svařovací zdroj ESAB - Origo Mag

Origo Mag C171/C201/C251 - jde o jednofázové svařovací zdroje se stupňovou regulací napětí pro svařování MIG/MAG. Zabudované podávání drátu a nízká hmotnost z nich dělá ideálního pomocníka pro autoservisy, opravny a drobnou kovovýrobu. Součástí dodávky je svařovací hořák ESAB.

Více informací ZDE.